Saturday, September 19, 2026

Střední věk dožití v České republice čili naděje dožití - příklad

Zvažoval jsem toto vložit do české Wikiverzity, ale zatím to zveřejňuji zde. Licence převzetí do české Wikiverzity neumožňuje; to bych musel přidat duálně GFDL, což nečiním a zveřejňuji pouze pod CC-BY-SA 4.0 International.

Položky: střední věk dožití * naděje dožití * value at risk * statistická veličina vs. skutečnost * Česká republika * Jihomoravský kraj * muž * 49 let * zdravotní stav * rok určení 2026 * konzultace s profesionálem.

Chci určit svůj střední věk dožití, pro začátek daný znaky 1) muž, 2) občan ČR, 3) 49 let. Využiji k tomu data statistického úřadu. Zkusím to napsat tak, aby i ostatní si mohli určit svůj střední věk dožití. Pro někoho bude co následuje triviální. (Později: aha, další znak: 4) obyvatel Jihomoravského kraje.)

Střední (někdy se říká "očekávaný") věk dožití je statistiká veličina (říká se jí též naděje dožití; viz též článek z csu.gov.cz, odkud cituji "Začněme tím složitějším, tj. střední délkou života neboli nadějí dožití"; viz též Wikipedii). Jeden se může dožít o hodně méně či o hodně více. Ještě by šlo spočítat value at risk, např. takový věk dožití, že pravděpodobnost, že se dožijete méně, je 10 %. To nevím, zda umím a zda na to máme data. Někdo by na to asi musel udělat aplikaci, pakliže by data byla. Zatím value at risk nepočítám. (Value at risk se užívá ve finančnictví, včetně bankovnictví, soukromém investování a dost možná i pojišťovnictví.)

Uvědomění si středního věku dožití v daném okamžiku života je dobré pro racionální životní plánování.

Důležité je rozlišit střední věk dožití v okamžiku narození od středního věku v pozdějším okamžiku života. Z hlediska epsilontiky se střední věk dožití i střední rok úmrtí mění s každou sekundou; ale tuto hru hrát nebudu a ani neumím. Střední rok úmrtí s každou odžitou sekundou roste: s každou uplynulou sekundou odpadly rizikové události, které v ní nenastaly ale mohly.

Dobře. Jsem muž narozený v ČR a dlouhodobě žijící v ČR, je mi 49 let, narozen v roce 1977 a jsem obyvatel Jihomoravského kraje. Mám další znaky, ale ty do určení svého středního věku nezapočítám. Započítáním dalších znaků by se (statistický) střední věk změnil. Například bych mohl chtít znát specificky obyvatele Brna, třeba proto, že se možná o něco rychleji dostane do nemocnice, ale zase třeba žije v horším ovzduší. Ty rozdíly jsou spekulativní; statistika by ukázala, zda je to vůbec poznat. Zase činit analýzu příliš složitou může spíše vést k chybám a jakési pseudopřesnosti.

Našel jsem následující odkaz:

Vykliknul jsem Jihomoravský kraj a věk 49. V řádku 2024-2025 jsem pro sloupec muži našel 30,73. Součtem 49 a 30,73 dostávám 79,73, zaokrouhleno 80 let. Tedy mám za sebou cca 50 let a před sebou cca 30 let, na střední hodnotě. Jenže. Rizikoaverzně (pro opatrnost) musím započítat i svůj zdravotní stav. Tuto část analýzy si nechám pro sebe. A dále není rizikoaverzně dobré místo value at risk brát střední hodnotu (jenže value at risk neumím).

Výhrada: nevím, zda je postup výše správný. Ideální by asi bylo se obrátit na profesionálního konzultanta, který to bude schopný potvrdit, případně započítat nějak můj zdravotní stav. Musel bych zjistit, zda taková profesionální konzultační služba (placená) existuje. Komerční zdravotní pojišťovna by v principu mohla údaje pro takové analýzy schraňovat/vést, taková, která by realizovala opravdové pojištění a nikoli přerozdělovací daň. Někteří lidé mají princip čistě komerčního zdravotního pojištění za neetický: lidem, kteří mají špatný zdravotní stav, čistě komerční zdravotní pojišťovna účtuje vyšší pojistné na to konto. To takzvané zdravotní pojišťovny v Česku nečiní a takzvané zdravotní pojištění v Česku pravé pojištění není; je to primárně solidaritní přerozdělovací daň. (Je hezké být solidární s chudými a nemocnými.) Dobře, to bylo poněkud na okraj.

Proč jsem měl zvolit řádek 2024-2025? Protože je nejaktuálnější? Nevím. Pakliže bych zvolil řádek 2001-2002 (jako že se rizikoaverzně bojím, že tomu nerozumím a udělal jsem chybu), dostal bych 26,23 let. To by dalo celkový věk 75,23 let, zaohrouhledno 75 let.

Ze zvědavosti jsem se po analýze výše zeptal Gemini:

"Jsem muž žijící v Jihomoravském kraji a je mi 49 let. Jaký je můj střední věk dožití?"

A on odvětil:

"Pro muže ve věku 49 let v Jihomoravském kraji činí naděje dožití (střední délka života) zhruba dalších 27 až 28 let. Celkový věk dožití se tak pohybuje okolo 76 až 77 let."

Oproti tomu jsou dva údaje určené mnou výše 80 let a 75 let, ale nejsem si jistý, který je správně.

Odkazy:

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; datum změny: 20. září 2026.

Thursday, September 17, 2026

Ke kritické práci s Wikipedií, ať již českou, anglickou, či jinojazyčnou

Skeptik či pesimista může namítnout, že Wikipedie je natolik neseriózní a nespolehlivý zdroj, že je lepší do ní ani nenahlížet. Je to podle mě ne zase tak špatný přístup, ale zároveň mi přijde, že existuje něco jako rozumný kritický způsob práce s Wikipedií, zvlášť s anglickou Wikipedií. Pokusím se nastínit některé principy či myšlenky.

Některé kritické otázky při čtení článku ve Wikipedii:

  • Je mnoho vět řádkově ozdrojovaných? Nebo jsou reference pouze na konci? Nebo nejsou reference vůbec?
  • Jaký je objemový poměr mezi řádkově referencovanými větami a nereferencovanými větami? 
  • Pro českou Wikipedii: vede článek i českojazyčné zdroje? Je hlava článku vůbec podložená/substanciována českými zdroji? 
  • Při nahodilém výběru řádkových referencí k větám: opravdu je věta substanciována/podložena citovaným zdrojem?
  • Jaké námitky či návrhy na změnu byly zvednuty na diskuzní stránce článku?
  • Je celková kompozice/organizace podezřelá?
  • Vykazuje článek něco jako křiklavou novolevicovou orientaci?
  • Je článek na téma, které podléhá politickým zájmům? Např. matematika a fyzika méně podléhají politickým zájmům než zeměpis/geografie a dějepis/historie.
  • Jakou zajímavou informaci dává porovnání s jinojazyčnou Wikipedií, např. českou proti anglické a německé nebo i francouzské?
  • Vznikl český článek pouhým překladem z anglické Wikipedie, často ze staré revize? Nebo je to naopak článek pro české reálie, jako je česká geografie/místopis, česká historie, české události aj., kde je zvýšený zájem místních téma zpracovat na svůj náklad? Někdy či často je zájem o původní zpracování i pro nečeská témata.
  • Je pro dané téma vhodná Wikipedie v lingua franca (angličtina, bývala u nás němčina, dříve v Evropě latina), jejíž články sleduje obecně násobně více očí než české, nebo je vhodná i česká Wikipedie? (Částečně redundantní k otázce výše.)
  • Ukazuje pohled do historie revizí malý počet editorů, dávající podezření na nízkou úroveň scrutiny? Zase malý počet editorů nemusí být na škodu; tak jednoduché to není.
  • Je-li počet editorů malý, mají editoři v uživatelské stránce uvedenu kvalifikaci související s oborem nebo i jinou kvalifikaci, jako je akademický titul, bytí studentem oboru aj.? V anglické Wikipedii např. editují někteří vysokoškolští učitelé tak přiznaní; někoho takového jsem snad viděl v souvislosti s počítačovou vědou (konvenčně se říká "informatikou").
  • Lze z historií editací identifikovat pravděpodobné editory, kteří článek ovládají? Zase ovládání nemusí být ještě nutně věcně špatná věc: mohou článek bránit před poškozením. Ale je to věc hodná pozornosti při kritickém hodnocení článku.

Výše uvedený seznam otázek představuje ambiciózní přístup, představující mnoho práce pro čtenáře. Nicméně alespoň princip nezávislého ověření jinde je doporučeníhodný. Je-li čtenář někdo, kdo pracuje na bakalářské či magisterské práci, může si však značnou část tohoto ambiciózního přístupu dovolit (výraz "ambiciózní přístup" jsem si vypůjčil z německého textu ke specifikaci/regulaci Basel II, po paměti; snad jsem to nepopletl, i když to je tak trochu jedno).

Některé hodnotné aspekty Wikipedie:

  • Wikipedie jako větami indexovaný katalog seriózních zdrojů, často online. Platí pro věty obsahující řádkové reference. Pozor však, že tento katalog může být zaujatý, např. vylučující neseriózní pravicové zdroje, zato ponechávající podobně neseriózní levicové zdroje.
  • Wikipedie jako dobrý katalog dalšího čtení/externích odkazů, ale tento aspekt oslabují ti, kteří toto další čtení (externí odkazy) mažou či silně redukují a to často hromadně a bez nuance (viděl jsem v anglické Wikipedii).
  • Wikipedie jako zdroj kanonických českých hlav (názvů článků). To se zase často nedaří.
  • Wikipedie jako zdroj hypotéz k nezávislému ověření.
  • Wikipedie jako často relativně seriózní zdroj pro matematiku, fyziku a další politice nepodléhající či málo podléhající obory, zvlášť ta anglická. I geografie má řadu témat, která politice spíše nepodléhají, ale např. politické přiřazení Krymu politice podléhat může (nemusí; nedíval jsem se).
  • Aj. 

 Rizika i na pohled dobře ozdrojovaného a organizovaného článku:

  • Může být různými způsoby zaujatý. Je-li např. americká (U.S.) akademie dominovaná novolevicí (říká se jí "moderní levice"), jak tvrdí někteří američtí konzervativci, pak zdrojování ze "spolehlivých" akademických amerických zdrojů vytvoří novolevicově zaujatý článek; příklady nechybí.
  • (Podbod na stejné odrážkové úrovni) Problém výše se může týkat i jinojazyčných akademií než anglickojazyčných. Bylo by tomu tak tehdy, pokud by zaměstnání v často státní či státem placené sféře častěji hledali lidé levicově orientovaní, nebo naopak, kdy by nevědomý (či vědomý) střet zájmu měl tendenci vést k posunu směrem k levicové orientaci ze strany akademiků (nekousejte do ruky, která vás živí; koho chleba jíš, toho píseň zpívej apod.). Ale: může to být složitější. Řečeno jasněji: pakliže levice spíše podporuje financovaní akademických zaměstnání a pravice méně (někdo z těch nových pravicových politiků v Česku snad hrozí definancováním), pak akademický zaměstnanec má objektivní zájem (subjektivní ne nutně) podporovat levici.
  • (Podbod na stejné odrážkové úrovni) Z výše řečeného nijak neplyne, že pravice je neutrální, když jde např. o klimatickou změnu. Např. kdo věří ve všemohoucího Boha, ten se přece žádné klimatické změny nemusí bát, protože všemohoucí intervenující Bůh vše může zachránit a to v jakkoli špatném stavu. Neutralita je neutrální, ani levicová ani pravicová.

Příklad z anglické Wikipedie: chcete-li vědět o "Single Unix Specification", článek "Single UNIX Specification" mi přijde jako jeden z nejlepších zdrojů na internetu, i když https://www.unix.org/overview.html je silný konkurent. Je to téma, které Britannica jen tak nezpracuje. Na konci článku je seznam externích odkazů, který jsem tam snad z velké části vložil já a nikdo ho ještě nezredukoval.

Příklad z české Wikipedie: napadl mě jeden velmi pečlivě ozdrojovaný a zpracovaný článek, ale nechci ho platformovat či zviditelňovat zde, kvůli jeho tématu. Počkám, až si vzpomenu na jiný článek. Ale jako sebepropagace: mnou původně založený článek Vyplachování nosu mám za dost možná nejlepší v češtině na internetu; nevím. Dobré články by neměl být problém najít; mají na to kategorii.

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 17. září 2026.

Wednesday, September 16, 2026

Sytě červená by v architektuře měla být zakázána či přísně regulována

(Hodnotící komentář je zadarmo.) Byl jsem nedávno na výletě v malebné obci u řeky Svratky, v malebné přírodě. Postával a posedával jsem u rybníčka v obci, pozoroval vodní ptactvo a zajímavě komponované stromy v parčíku za rybníčkem a díval se po okolí. Všechno hezké, až na jednu věc, která mi byla jako trám v oku. A sice jakási požární stanice. Měla čerstvě natřené stěny, s užitím přísně šedé (bez teplé příměsi) a sytě červené. Přišlo mi to silně nevkusné. Ostatní budovy mi přišly prima, některé velmi prima.

Je to jak připouštím na první pohled subjektivně vkusové, nikoli objektivní fakt jako je hmotnost, objem či rozměr kladiva. Já bych argumentoval, že silně červená má pro člověka vrozený význam a k tomu by se mělo přihlédnout. A pakliže by se voliči v drtivé většině shodli na regulaci barev, pak už je to alespoň intersubjektivní. Ostatně by jinak i hodnocení krasobruslení bylo subjektivně vkusové, přijde mi.

Pro ilustraci jsem našel jiné případy online. Jeden článek hovoří o požární stanici v Přerově. Za mě to druhé foto v článku vypadá naprosto šíleně, ona velká plocha sytě červené. Jenže pozor: "Ocenění v soutěži Stavba roku 2020 Olomouckého kraje putuje letos i Hasičskému záchrannému sboru Olomouckého kraje." Aha, tak ono je to naopak velmi zdařilé. Nu což. Jiný podobně vypadající případ je patrně zatím návrh požární stanice v Žamberku. A jiný je Jaroměř | Požární stanice. Hledáním výrazu "požární stanice červená" bez uvozovek v Googlu jsem našel podobných případů řadu. To jsou věci.

Dobře, červená jakoby tematicky sedí k ohni, což je téma požárníků/hasičů. Ale k tomu by stačila snad nějaká méně sytá cihlově červená. Mají např. Lesy České republiky své administrativní budovy natřít na sytě zeleno? Nebo že by Povodí Moravy natřelo administrativní budovy sytě modrou? Estetika dětských plastových kostek? Za mě nebrat.

Mám právo tyto budovy hodnotit? Proč ne? Nejsem v odborné komisi, pravda. V čem spočívá odbornost této komise? Humanitní estetická studia? A nejsem studovaný architekt. Můj neodborný estetický názor nemusí nikoho zajímat. No nemusí.

A co svoboda stavitelů a architektů? Měli by se podřizovat nějakým úzkoprsým, řekněme maloměšťáckým estetickým normám? Tak dobře. Má se architektura budov podřizovat vůbec nějakým normám? Může stavitel budovy řekněme "zhyzdit" obec dle libosti, protože "ohyzdný" není objektivní predikát, takže "zhyzdit" stejně nic neznamená, jen štěkání axiologického estetického psa? Co na to kolega Wittgenstein? Nebo nějaká kritika estetického rozumu (titulek mi žádné dílo od Kanta nenachází, ale našel jsem kapitolu "Critique of Aesthetic Judgment" v díle "Critique of Judgment")? Nevím. Vím jen, že kdyby mi do FreeMindu někdo nabídl ikony, které mám za "hnusné", tak bych je odmítl. Otázka je, zda bych dokázal jejich "hnusnost" (či mírněji "nehezkost") nějak artikulovat, rozvést do slov. Ovšem ke kulturnímu (a tedy i estetickému) relativismu musím připustit, že jsem kdysi viděl průkazové foto z jiné kultury s červeným pozadím namísto řekněme bílým. S údivem jsem na to zíral.

Ještě ekonomický pohled. V obci, kterou jsem navštívil, je hotel, byť je relativně malá: řádově 1000 obyvatel. Patrně do obce lidé rádi jezdí, jinak by se hotel neuživil, i když komplikací je to, že nedaleko obce je velmi hezký hradovitý hrad, žádný pražský "hrad" bez podle mě typických poznávacích prvků/znaků hradu. Někdo by mohl mluvit o ikonickém hradu, což je idiom patrně převzatý z angličtiny. Co když se už lidem v obci nebude tolik líbit a méně lidí bude navštěvovat onen hotel? Mohla by taková architektonická intervence (zásah) snížit ziskovost hotelu? Má tedy hoteliér počítat nápady architektů jako operační riziko, řekněme? No dobrá, jedna budova to nejspíš moc nepokazí, že ano. Ale v principu by problém vzniknout mohl, zvlášť, kdyby "odvážnou" architekturu začaly realizovat další budovy, povzbuzené první vlaštovkou. Zbývá už jen u rybníčka otevřít odvážnou nuda pláž. Svoboda nade vše, nebo? Anything goes (cokoli se smí? cokoli funguje?), napsal (pseudo-)filozof, který si zapomněl udělat volný večer. Ale dobře, třeba by přijela novou architekturu obdivovat klientela s modrými či zelenými vlasy a ziskovost hotelu zachránila. Snad by ony syté křiklavé barvy budov seděly k sytým křiklavým barvám vlasů. Nevím.

Jako výhradu k textu uvádím, že cihlově červená střech mi jaksi nevadí, ale s hlavou "sytě červená" by se mohla svézt též. Červená střech s pálenými taškami je sice snad též nějak sytá, ale je cihlová a není tak ostře sytá či křiklavá, jako příklady odkázané výše.

Otázky:

  • Jsou v Evropě země, jejichž zákony či vyhlášky regulují vzhled domů, včetně barvy?
  • Co si o těch sytě červených budovách zpříkladněných výše myslí lidé v Česku? Podle nich prima?
  • Liší se vkusová preference v průzkumech ohledně otázky výše mezi evropskými zeměmi? Jak?

Můžete zkusit Gemini k otázkám výše, chcete-li, nebo jiný GenAI.

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; datum změny: 17. září 2026.

Monday, September 14, 2026

Pokračující orwellizace České republiky v některých směrech, včetně kamerové a obrazovkové

Úvod. Ten titulek je, to připouštím, trochu clickbait protože některé klíčové prvky orwellizace se České republiky netýkají, pokud správně vidím. (Stejně však můj blog čte málokdo. A myslel jsem, že moje příspěvky Google většinou nenajde, ale to už není pravda, jak ukazuje hledání sekvencí slov v článcích obsažených? Hledání Googlem "Millův princip újmy" však můj článek nenašlo, zato hledání "stát nesmí omezit jedince s užitím zdůvodnění" ho našlo, 15. září 2026.) Na druhé straně některé prvky orwellizace se zjevně nachází v míře podle mě nezdravé a stupeň roste. Jedním znakem v Orwellově slavném románu 1984 byly všudypřítomné kamery a obrazovky. Tak se na to podívejme.

Vlak na jižní Moravě. Jedu v roce 2026 vlakem IDS JMK, linka S3. Ve všech vagónech na mě kouká kamera; to nebývalo. Ve skutečnosti na mě často kouká hned 5 kamer, jak jsem napočítal. Ve všech vagónech vidím obrazovky s pohyblivými prvky; přesun do jiného vagónu nepomohl. Někdo se snaží upoutat mou pozornost, jak poukázal Jerry Mander ve své kritice televize. Někdo mi, řekl bych, doslova krade pozornost. Dobře, mohl bych mít disciplínu a dívat se jinam. Jenže evolučně vyvinuté lidské systémy pozornosti se poutají na jisté druhy vizuálních fenoménů/jevů/podnětů, zejména více pohyblivých a barevně silnějších (žlutá, červená aj., místo pastelově/nesytě modré, zelené, hnědé aj.). Toto jsem si neobjednal a toto jsem neodsouhlasil. No dobrá, jsem jen malý občan, nikoliv jeho veličenstvo či vašnost. Dlužno dodat, že to se netýká všech S-linek. Linka S3 je jakýsi bez otevírání dveří průchozí vlak s barvami sedadel šedé a růžové/vínové, bez pohodlných opěradel na hlavu do boku (viz tento dokument).

Podchod na nádraží v Krpoli. Procházím v roce 2026 novým podchodem na nádraží v Králově poli v Brně. Z obrazovek na mě "bliká" reklama. A koukají na mě kamery. To nebývalo.

Hlavní nádraží Brno. Vstupuji v roce 2026 na nástupiště hlavního nádraží Brno. Z jakýchsi obrazovek na mě koukají či "blikají" reklamy. Reklamy "blikají" i v hlavní hale. To nebývalo. Někdo zkouší jakýsi "railreklam". Odkázaný web se patrně domnívá, že červeně svítící reklamní obrazovka jisté firmy není pro ostudu; alespoň ji ukazují na webu jako chloubu. Zakázat? Proč ne? Za peníze prodáme pozornost zákazníků, my státní kvazimonopolista? Abychom tím financovali zbytečné nákupy vlaků, které nikdo doopravdy nepotřeboval, protože ty staré vlaky byly funkčně adekvátní? Nebo nebyly? Na druhé straně je dost možné, že organizace uzavírající smlouvy s railreklam a provozovatelé vlakových linek jsou dobře oddělené entity a dávat reklamu do souvislosti s nákupem vlaků je chybné.

Kamera v MHD. Jedu v MHD šalinou ("tramvají") či trolejbusem a kouká na mě kamera. 

Kamera v domě. Vejdu do vchodu bytového domu a kouká na mě kamera.

Kamera v supermarketu aj. Nakupuji v supermarketu a jsem na kameře. (Hraje hudba a snad jsem i slyšel supermarket nabízet hlasovou reklamu v supermarketu. Dobře, v některých supermarketech hudba nehraje. Zakázat hudbu ve všech supermarketech a jsme na jisté straně (souhlasí-li lid se mnou); za mě prima. Stejně jsou supermarkety oligopolisté či semioligopolisté; o pořádný polymarket/mnohotrh se zde nejedná.)

Elektronické trackování/sledování. Nakupuji lístek IDS JMK elektronicky a systém mě trackuje, včetně místa a času mého pobytu. Platím v supermarketu kartou a systém mě trackuje. Browsím po internetu a někdo mě trackuje, alespoň poskytovatel internetu, ale nejen.

Sledování skrze mobil. Operátor mobilní sítě nejspíš ví, kde jsem.

Kamery a bezpečnost. Dobře, kamery jsou snad pro zvýšení bezpečnosti (blikající obrazovky se silnými barvami a pohyblivými prvky těžko). Asi. Nebo ne? Mohlo by to naopak snížit bezpečnost v tom, že by záznamy mohla nějaká entita zneužít? Nevím. Jak se soudruhům z ČSSR podařilo udržet dobrou bezpečnost bez kamer? Sítí práskačů/udavačů? Nevím. Došlo v roce 1989 k prudkému zhoršení bezpečnosti? Dokážeme ukázat stav před a po zavedením kamer a potrvdit metodami empirické vědy, že kamery zvyšují bezpečnost? V U.S.A. je přece také spousta kamer, ale bezpečnost mají podle statistik špatnou. Nechce se mi věřit, že by společnost důvěry mohla být nahrazena kamerami; v U.S.A. je např. násilí ve veřejném dopravním prostředku zachyceno na kameře a pak to ukáží média, ale statistiky to dolů stlačit nedokáže, co vidím (přesná metoda by byla složitější; někdo může argumentovat, že bez kamer by U.S.A. byly ještě méně bezpečné).

Emoce a důstojnost. Je mi z těch kamer a obrazovek čím dál víc smutno, někdy vztekno. Podle mě je to nedůstojné. A tedy vlastně proti ústavnímu pořádku České republiky, protože proti Listině, jež je podle ústavy součástí ústavního pořádku. Cituji: "(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno." Ne, moje lidská důstojnost podle mě zachována není; připouštím však, že tento požadavek Listiny je neobyčejně přísný a v praxi nerealizovatelný. Dokud to však někdo nezruší, je to tam. Viz též moje review Listiny.

Právo na neužívání elektroniky. Petr Kolman, právník a publicista, argumentuje, že občan nemá mít za povinnost užívat bankovní účet, mobilní telefon aj. Nevidím, jak se s tím potkávají žluté prodejní automaty systému IDS JMK (jihomoravská doprava včetně vlaků). Alespoň automaty pořád umožňují označení ("validaci"?) papírových lístků, nicméně ty lze nyní zakoupit ve výrazně méně stanicích. Snad lze pořád zakoupit jakýsi rolující lístek, ze kterého si někdo utrhne žádaný počet zón (já to neužíval, ale znám někoho, kdo ano). U tématu orwellizace je to k věci: kdo nemá bankovní účet, o tom neví banka, kolik a u kterého prodejce platil. (Já mám bankovní účet. V tomto směru jsem soukromí oželel.)

Elektronické samoobslužné poklady, které se ne tak dávno (2023 či dříve) objevily v supermerketech, jsou též na Kolmanovo téma výše: kdo nemá bankovní účet a k němu kartu fyzickou či na mobilním telefonu, nezaplatí. Já jsem měl např. ve zvyku vybírat peníze z bankomatu a pak v supermarketu platit hotově. Nyní už, to připouštím, užívám často samoobslužné pokladny a platím kartou. I jinde často platím kartou. Jeden si zvykne a už o tom nepřemýšlí. Ale je to dobře? Zpět k pokladnám: Forbes 2024 uvádí, že na západě se od takových pokladen ustupuje; na druhé straně "V Česku je však situace úplně jiná: zákazníci i řetězce si samoobslužné pokladny oblíbili. Podle letošního průzkumu organizace Stem/Mark je pozitivně vnímají čtyři z pěti Čechů."

Brno mi vnutilo elektronickou šalinkartu (tramvajenku), což snad není zcela od věci. Chci papírovou, byť bych i za to musel platit něco navíc, řekněme až 10 % z ceny. Opakovaně mi vydali jakési jakoby bankovní karty coby nosič (což je pouze prostředek identity a nikoli nosič lístků), které se mi zlomily. Žádný ze zaměstnanců mě neupozornil, že lze koupit klíčenku místo karty; to mi sdělil až Gemini. Dobře, o sledování a orwellizaci to možná tak moc není; je to o nucené digitalizaci, která mě čím dál více pije krev. (Jsem programátor, softwarový inženýr a tvůrce softwaru. Nasazení softwaru podle mě má být rozumné, nuancované a diferencované, nikoli slepé. Když už, často je lepší použít jednoduchou techniku jako je e-mail namísto zavádění separátních uživatelských identit, siloizovaných informačních systémů apod. Čili tam, kde byste v minulosti užili papírový dopis, nově užijete elektronickou poštu, a ta je i často plnotextově vyhledávatelná s možností využití příloh.)

Možná asymetrie práva pořídit obrazový záznam. Při jedné neshodě s průvodčí IDS JMK mi tato odmítla sdělit služební číslo (na hlavním nádraží mi pak sdělili, že na to neměla právo). Pořídil jsem si její foto, abych měl důkazy o tom, s kým že jsem to jednal. Podrážděně mi sdělila, že to bylo porušení GDPR, což se mi nezdálo. Pak jsem našel, že jsem možná porušil něco ještě jiného. Foto jsem později radši smazal, abych jeho držením nic neporušil. Dobře. Pakliže já pořídit foto nesmím, pak je to za mě brutální asymetrie moci, kdy entita, kterou je IDS JMK, mě smí neustále "šmírovat" na kameře ve vlaku i jinde, prověřovat mou identitu klíčenkou šalinkarty aj., zaměstnanci se mnou někdy mluví jak se psem či trestancem, a já nemohu de fakto vědět služební čísto zaměstnance (třeba na to de jure mám právo, ale to nevyšlo), jeho jméno (chápu, ale on mé jméno snad na displeji vidí po přiložení klíčenky šalinkarty, stejně jako mé foto) a nakonec ani fotografii. Přitom oni pořizují videozáznam a já chtěl pouze statickou fotografii. Nejsem právník; třeba jsem řadu věcí špatně pochopil.

Kamera zachytila násilí na nádraží a policie pátrá po pachatelích. Podle zpráv CNN Prima News z 10. září 2026 a jiných médií zachytila kamera násilné napadení (nejen?) ostrahy v Brně na hlavním nádraží (byla to ostraha a nikoli policie; to by mohlo vysvětlit, proč nemohli proti útočníkům/narušitelům zasáhnout účinnými donucovacími prostředky). (Podle novinky.cz se to stalo 1. srpna. Již 3. srpna zveřejnila iDnes článek o patrně téže události.) Policie prý pátrá po útočnících/pachatelích. Jestliže však kamera nepostačuje k identifikaci útočníků, pak její kladný dopad na bezpečnost není jasný; zase třeba snímky přece jen nějak poslouží k potvrzení identity, pakliže však někdo vůbec zajistí alespoň podezření na konkrétní osoby. Podle zdroje: "Po brutálním útoku zůstali oba členové ostrahy nádraží v krvi. Jejich zranění, zejména hlavy, si vyžádala ošetření záchranářů." To by mohlo pomoci vysvětlit, proč při incidentu s mužem kopajícím míčem v hale téhož nádraží (viz můj jiný článek) ostraha postupovala nedůrazně; mohla se chtít vyhnout násilnému střetu. Proč tam nebyla policie a pouze ostraha, pakliže se tedy jednalo pouze o ostrahu? Opravdu se ostraha musí bát upozornit osoby, ať již podezřele vyhlížející či nikoli, že se tam nesmí kouřit? Zase přece by ostraha nemohla volat policii jenom proto, že chce někoho upozornit na zákaz kouření. Dobře, to je poněkud na tangentě. Zřetelně k věci je toto: opravdu zvyšují kamery bezpečnost a jaké empiricky vědecké důkazy (nikoli "argumenty", "logické" či jiné) pro toto máme?

Výhrady k textu:

  • Kamery a obrazovky (snad vlastně jedno zařízení) nejspíš nepatří k nejodpudivějším rysům Orwellova románu 1984. A ty nejodpudivější rysy se Česka netýkají. Z tohoto důvodu působí dost možná užití slova "orwellizace" v titulku bulvárně, nemístně křiklavě a alarmisticky. Mohl bych na to konto článek stáhnout (zrušit zveřejnění) nebo vymyslet jinou hlavu/nadpis. Jako jistou obhajobu nejasné přesvědčivosti lze uvést, že anglofonní odkazy níže přece jen spojují Orwella se "surveillance" (řekněme dozorováním či sledováním). Dobře, přidal jsem do titulku "v některých směrech", takže už ta výhrada není tak ostrá.
  • U odkazů níže nejsou uvedeni autoři a datumy. Zdroje nejsou klasifikovány podle politické orientace, až na jeden.

České odkazy:

Anglické odkazy:

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 17. září 2026.

Zbytečné nové nádraží v Králově Poli a schodek státního rozpočtu

Úvod. V roce 2025 bylo otevřeno nové nádraží v Králově Poli (patrně psáno s velkým p, proč už), Brno, namísto starého, včetně nové nádražní budovy. Údajně stálo cca 3,5 miliardy Kč. Starší zdroj uvádí 2,95 miliard Kč; to byl nejspíš původní plán. Česko má opakovaně a dlouhodobě schodek státního rozpočtu, místo toho, aby v době slušného hospodářského růstu byl tento přebytkový. Toto nádraží je podle mě z objektivně funkčního hlediska téměř zbytečné, nahrazující funkčně adekvátní artefakt, staré nádraží se starou budovou. Stavět něco takového (metaforicky drahou rtěnku, pokud vůbec) za doby schodku rozpočtu mi přijde nemoudré. Snad to mělo být v rámci takzvaných investic do dopravní infrastruktury, ale o investici v přísně ekonomickém slova smyslu se podle mě nejedná, protože to ani v principu není budoucí příjem generující výdaj peněz nebo nějakou jinou objektivní utilitu generující výdaj. Když myslím v principu, nemyslím tím, že zákazníci budou platit za vstup do budovy nebo za jízdu po nové dálnici, nýbrž to, že by se např. řidičům v principu vyplatilo mýtné platit. Nedokážu si představit, že by někdo chtěl dobrovolně platit za něco takového peníze, když obvykle jde přímo na perón a tam si pomocí žlutého automatu koupí elektronicky lístek, nemluvě o tom, že by musel jakoby platit za vstup do nové budovy, kde by si ale zdarma mohl sednout do staré budovy stojící hned vedle, aby tento myšlenkový experiment fungoval (nová budova nenahrazuje prázdné místo). Dobře, jedná se tedy o spotřebu? Intuitivně mi přijde, že ano, ale tak se to nejspíš účetně neklasifikuje. Takže se to nejspíš vykáže jako "investice", libě znějící slovo ve výkazu "úspěchů" vlády.

Keynessiánský pohled. Lze argumentovat, že se tím pomohlo české ekonomice zvýšením agregované poptávky na dluh. Jistě, stavební firmy dostaly zaplaceno, stejně jako jejich zaměstnanci. Ale v konečném důsledku si někdo na rtěnku musel půjčit. A tentýž keynessiánský efekt fiskální politiky na dluh by se dostavil, kdyby stavební firmy postavily zbytečný betonový sloup v poli. Ještě lepší keynessiánský efekt by se obdržel tím, že by ten sloup potom jiná stavební firma zbourala (další zvýšení agregované poptávky; ještě více peněz dělníkům a firmám a dokonce i další odvody na daních; k tomu keynessináský multiplikátor). Je-li pravda, že stavbu rtěnky z části platila pravicová vláda Petra Fialy, pak to už je prostě jenom absurdní. Dále je otázka, zda v letech 2017-2022 byl tak špatný růst v ČR, aby to keynessiánskou politiku vůbec ospravedlňovalo alespoň v principu. Např. v roce 2018 byl růst 2,8 %, stejně jako v roce 2022, byť zrovna v roce 2023 byl nula; záporný byl v letech 2017-2025 jen za covidu v roce 2020; viz i jiné datové body v odkázané tabulce. Vzhledem k tomu, že v Česku cca neroste populace, mi přijde růst nepřepočítaný per capita (na osobu) ve výši 2,8 % vůbec ne špatný, i když kvantitativně pořádně analyzované to nemám. Možná heuristika/pravidlo palce: za nepřítomnosti ekonomického poklesu žádné keynessiánství (podpora růstu na dluh) a pěkně držet rozpočet na uzdě. Ale dobře, i kdybychom chtěli za každou cenu realizovat keynessiánství v letech 2022-2026 či kdy, pak lze přece najít výdaj peněz, který je skutečně užitečný, ne-li?

Estetika. Zda je nové nádraží hezčí než to staré je věc vkusu, nikoli objektivního faktu. Já například mám onu agresivně oranžovou barvu užitou na nádražní budovu za nevkusnou (a barva je užita i zevnitř). Dobře, stará budova působila omšele. Je otázka, zda ji bylo možné "občerstvit" bez demolice. Ale i kdyby nebylo, když nejsou peníze a máme místo toho dluhy, tak není vhodný čas na nákup velmi drahé rtěnky. Dobře, řekněme, že je můj vkus menšinový a velké většině lidí se oranžová nová budova líbí. Pak ale pořád je snad tato rtěnka koupená na dluh je příliš drahá. Dále k tvaru. Mě se ten vnější tvar nelíbí; ty ostré špičky mi přijdou agresivní a nevlídné. Nic takového jsem nikde neviděl, ale nejsem zase architektonický fajnšmekr. Čili to celé na mě působí agresivně, možná cize, jakoby z jiné planety. Z horší planety.

Environmentalistika. Stavba je zjevně oproti alternativě nedemolovat neekologická, ale to asi stejně málokoho zajímá.

Financování. Které entity to spolufinancovaly? Kraj? Patrně stát. A patrně se podílela Evropská unie. Čili ano, schodkově hospodařící stát zafinancoval část této drahé rtěnky. Aha, našel jsem toto: "Projekt Rekonstrukce ŽST Brno-Královo Pole je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu Doprava 2021–2027. Celková výše způsobilých nákladů projektu dosahuje 3 140 068 240 Kč. Míra podpory EU je 80,75 % ze způsobilých nákladů, výše dotace tak činí maximálně 2 535 605 103 Kč. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury." To oslabuje můj antikeynessiánský argument výše. Přesný údaj o částce zaplacené českým státem nenalézám.

Nové hlavní nádraží v Brně. Apropó. Bylo by ještě možné zabránit přesunu hlavního nádraží v Brně? Mě přijde i škoda té podle mě krásné budovy, krásné i zevnitř, a podezírám, že nová budova bude funkcionalistická ("ornament je zločin") a mě nelibá. Bylo k tomu v roce 2016 referendum. V něm nebylo splněno kvórum (které je podle mě scestně vysoké; k tomu jiný příspěvek ode mne). Výsledek referenda je podle odkázaných lidovek.cz tento:

"Z lidí, kteří hlasovali, se 80,94 procenta vyjádřilo pro modernizaci železničního uzlu při Nádražní ulici v centru Brna a 67,89 procenta pro otevřené návrhové soutěže.

Pozor, že kdyby přišla k referendu i celá bojkotující opozice, procento pro zachování místa nádraží by bylo o moc menší. Patrně i v roce 2026 existují spolky usilující o zachování starého nádraží či staré polohy. Věci však řádně nerozumím; třeba existují opravdu silné argumenty pro přesun. Argumenty pro přesun snad zahrnovaly kapacitní problémy. To je na separátní analýzu.

Práce médií v této věci. Popperův kritický racionalismus hovoří jasně, alespoň v mém výkladu: racionální myšlení je kritické, hledající chyby, nevýhody, vyvrácení, argumenty proti aj. Jaké nevýhody či vyvrácení k novému nádraží poskytla média hlavního proudu, včetně Českého rozhlasu? Nic moc. Dobře, Český rozhlas napsal:

'„Mělo to něco do sebe, ty staré budovy,“ říká jeden z cestujících, ale doplňuje, že ta nová je krásná a čistá. Jak zjistil na místě redaktor Zdeněk Truhlář, podobně hodnotí nové prostředí i další cestující.'

Čili vlastně všechno cajk (v pořádku). To jako žádné opravdu záporné ohlasy nelze sehnat? Dobře, možná jsem v malé menšině. Předpokládám též, že cestující, kteří přímo ze své kapsy nic nezaplatili, hodnotí nové prostředí, ale už nehodnotí, kolik ta rtěnka stála, i proto, že na to se jich redaktor opomněl zeptat, např. "Co říkáte na to, že nové prostředí stálo 3,5 miliardy Kč"? (To je při cca 400 000 Brňanech cca 9000 Kč na jednoho, ale jakou to má vypovídací hodnotu nevím; platila to z velké části EU a dále český stát; zase otázka je, kolik je skutečných uživatelů tohoto nádraží (a úžeji oné budovy) a další otázka je, která jiná nádraží si spíše zasloužila renovaci.) Zjednodušeně/schematicky: co se líbí je otázka líbivosti; kolik to stojí a kdo to později bude muset zaplatit je otázka rozumu.

Moderní nádraží. Média hovoří o moderním nádraží (např. zde). Meliorující slovo moderní nenávidím. Mělo by být pejorativní. Moderní jsou paneláky, moderní je funcionalismus a brutalismus v architektuře ("ornament je zločin", tolik Loos), moderní je stupidní webové rozhraní bez jasných okrajů a se zmateně se pohybujícími prvky, moderní jsou složité třídové hierarchie v programování, moderní je vlak IDS JMK, kde si nemám kam opřít hlavu do boku, což ve starých vlacích šlo, atd. Jak kognitivně úsporné je ptát se, co je moderní, místo otázky, co je dobré. Ostatně, Sobota, po paměti: protože já jsem moderní člověk a já s ní nebudu ani minutu. Šimek se Sobotou věděli, z čeho si mají dělat legraci. Dobře, říkejte mi tradicionalista, staromilec, konzervatista a pod.; stejně nic z toho stoprocentně nejsem. Příklad ze zdroje:

'„Královopolské nádraží je příkladem komplexní dopravní stavby, která zlepší parametry nejen kolejí a nástupišť, ale vytvoří i odpovídající podmínky pro cestující díky moderní nádražní budově. Do otevření nového hlavního nádraží půjde o nejmodernější železniční stanici v jihomoravské metropoli,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.'

Čemu že vlastně odpovídají ony podmínky ("odpovídající") mi není jasné. A pakliže mi někdo chce tvrdit, že toto nádraží je hezčí než vstupní hala hlavního nádraží, pak se vkusově naprosto nepotkáváme. Mé pozornosti též neuniklo meliorativum "komplexní"; jak je něco "komplexní", tak to musí být prima, že ano. Firma má "komplexní" přístup; tak zaplať pánbůh. Už jsem se bál, že firma je "simplexní" či její přístup.

Důvodová zpráva. Narychlo jsem nenašel důvodovou zprávu pro tuto "investici", ale nejspíš nevím, jak hledat. Její review by ukázalo, co že si u toho tito lidé vlastně mysleli nebo alespoň dali úředně na vědomost. K mání snad musí být nějaký požadavek na dotaci k EU, v angličtině; našel jsem Reconstruction of ŽST Brno - Královo Pole, ale moc důvodů či analýzy tam nevidím. Alespoň je z toho tušit, že "modernizována" nebyla pouze budova, nýbrž i prvky, které si možná spíše (ale to nevím) modernizaci zasloužily.

Průtok osob. Jeden zdroj uvedl, že nádraží v Kr.Poli je druhé nejvytíženější v Brně. Tento pořaďový údaj je podle mě málo vypovídající. Důležité by bylo zjistit nějaký údaj poměrový, tedy takový, kde operace dělení dává smysl. Jeden takový smysluplný údaj by byl něco jako průtok osob, anglicky throughput. Tento údaj udává, kolik osob jakoby proteče uzlem za hodinu, za den aj. "Proteče", jinými slovy do uzlu vstoupí a zase vystoupí (např. vstoupí do podchodu a vystoupí nástupem do vlaku). Dojmologicky mi přijde hlavní nádraží velmi vytížené; je tam "šrumec". Vždy, když jím procházím, poměrně mnoho lidí postává v hlavní hale a čeká na vlak. To je nicméně způsobené i tím, že nezřídka informační cedule udává perón odjezdu až tak 5 minut před odjezdem a tak nemůže cestující odejít na perón. Oproti tomu, dojmologicky v nové budově v Kr.Poli "chcípl pes"; snad jsem tam neviděl nikdy více než 5 osob. Tady je dodat, že při novém řešení cestující směřující přímo na perón budovou vůbec neprochází. Na druhé straně jsem i pro hlavní nádraží zmiňoval ony postávající a čekající, nikoli ty přímo procházející. Jenže zase, jak jsem uvedl, oni by třeba byli přímo procházející, kdyby nemuseli čekat na informaci o perónu. Dobrá. Ideální by bylo mít tabulku průtoků pro řekněme 5 nádraží v Brně a pak bychom měli něco jako zajímavý dojem. Například: jak moc pozadu je nádraží v Židenicích za nádražím v Kr.Poli? Jedna výhrada k mé analýze je, že v Kr.Poli ještě (září 2026) nejsou prodejny s potravinami/pochutinami apod., čímž by se možná vytíženost znatelně zvýšila; je tam automat na potraviny/pochutiny.

Zda Královo Pole vůbec potřebuje čekárnu, jak velkou a z jakého materiálu stěn. Potřebuje Královo Pole vůbec nějakou čekárnu? Na perónu jsou lavičky a střecha proti dešti. Zase tepelnou izolaci pro zimní období perón neposkytuje. Heuristika/pravidlo palce by asi byla, že podle průtoku osob určíme, zda vůbec poskytneme čekárnu nebo ne a jak velkou. Čekárnu však má i řada menších obcí, včetně vesnic, byť ne všech. Např. město Tišnov čekárnu má, ale oproti Králově Poli malou. I by mi přišlo, že Tišnov by mohl být průtokem řádově podobný Kr.Poli, ale to nevím; snad ten průtok Tišnova není desetinový. Vesnice Borač má jakýsi přístřešek se stěnami a bez uzavíratelných dveří; zda by se mělo hovořit o čekárně si nejsem jistý. Indukcí/extrapolací dostáváme, že i Královo Pole má mít čekárnu, mohla by však možná být o moc menší a pakliže se v zimě vytápí, znamenalo by to dlouhodobě úsporu ekonomickou i ekologickou (úspora z menšího množství materiálu by se realizovala ihned). Navíc nová čekárna z velké části užívá sklo namísto cihlových stěn; stará čekárna pro stěny sklo neužívala. Snad by užití skla místo cihlové stěny vedlo k výrazně vyšším tepelným ztrátám, ale nenacházím rychle k otázce dobrý zdroj. Je možné, že použité sklo má výborné termoizolační vlastnosti? Jeden zdroj k tématu je constructioncanada.net a ten argumentuje do jisté míry ve prospěch skla, jenže autor textu je tento: "Bruce Lang is the vice-president of marketing and business development for Southwall Technologies, a supplier of high-performance films and glass products.", což je zjevně střet zájmu.

Autoři architektonického řešení. Ti jsou uvedeni zde. Hlavní autoři jsou snad Ing. arch. Radovan Chehabi a Ing. arch. Jiří Ziegler. Jako spolupracovníci jsou uvedeni  Ing. Marek Laudát a Lenka Kašpárková.

Megalománie. Viděl jsem v Brně volební plakát Strany zelených, že jsou proti megalomanským projektům. Co tím mysleli? Lze argumentovat, že ona dost možná předimenzovaná čekárna je případ megalománie? Ze zeleného pohledu přece to sklo místo cihlové stěny nemůže být dobře, stejně jako velikost čekárny, nebo?

Fotografie. Fotografie starého i nového nádraží jsou k dispozici v odkazech níže, nového např. v onemanblogbrno.cz. V některém odkazu jsem musel vidět i foto staré budovy, ale teď to narychlo nemohu najít; snad měla růžovou omítku, což se třeba mě nelíbí; já bych chtěl téměř bílou s příměsí žlutého odstínu (čili bílá upravená do tepla), což dost často v Česku vidím.

Skončí všechny demokracie bankrotem? Apropó. Byl to snad John Walker z Autodesku (fourmilab.ch), kdo se zamýšlel nad tím (nebo jím reviewovaná kniha), zda demokracie vždy nebo téměř vždy skončí bakrotem. Zatím neskončily. Úvaha: demokracie mají i díky svým voličům sklon ke krátkodobému a rozhazovačnému chování. Přál bych si, aby to nebyla pravda. Ještě by se bylo zamyslet, co přesně se rozumí demokracií v této úvaze. Pro tuto úvahu je rozhodující, aby hlasovací právo měly co nejširší vrstvy obyvatelstva, které pak zvolí sobě líbivou ale zadlužovací politiku. Při zásadně omezeném hlasovacím právu argument pro bankrot demokracie neplatí. A historicky hlasovací právo zásadně omezené bylo, což by mohlo vysvětlit, proč historické demokracie nezkrachovaly. Navíc je i v evropské historii demokracií před 20. stoletím málo. V prostoru bývalého sovětského bloku jsou demokracie ještě mladší, ale ani Německo není žádná dlouhodobá demokracie. Co si pamatuji, hlasovací práva byla v řadě zemí zásadně rozšířena ve 20. století. Jde i o to, jak velká část voličstva jsou čistí příjemci přerozdělování a rostoucích státních výdajů; čím větší část, tím obecně (přibližně řečeno) menší šanci má fiskálně/rozpočtově konzervativní politika a politici. Možná však nejde pouze o voličstvo ale i na politiku napojené firmy a soukromé zájmy; to je na téma explicitní či implicitní korupce. Četl jsem kdysi knihu Demokracie a její kritici, vypůjčenou z knihovny Fakulty informatiky; zajímavé. Nu dobrá; toto bylo docela hodně tangenciální, na separátní analýzu. 

Výhrady k textu:

  • K částce 3,5 miliardy Kč není poskytnuto žádné srovnání. Možné údaje pro srovnání: Kolik je státní rozpočet ČR na rok 2025? Kolik je městský rozpočet města Brna na rok 2025? Kolik má stát nové hlavní nádraží v Brně? Jaký objem dotací poskytla EU pro ČR v roce 2025? Mohl bych se zeptat Gemini, ale chci jeho užívání omezit; tak bych se zeptal Googlu a snad našel odpovědi.
  • Tím, že velký díl nákladu platí EU, se analýza výrazně komplikuje, oproti tomu, co jsem odevzdal výše. Z pohledu ČR se pak může opravdu jednat o druh ekonomické racionality: tu agregovanou poptávku pro ČR zvyšuje hlavně EU svou dotací a kdyby se nevymyslelo, jak dotace využít, tak ty peníze sem nepřijdou. Ale i to mi přijde smutné. Četl jsem články online, že Polsko postavilo dálnice i za peníze EU a že Česko za peníze EU postavilo jiné věci. (Ne, že by mi dálnice byly zase tak sympatické, z environmentálního hlediska. Ale alespoň mají dočasně něco z ekonomické racionality, která té nové budově podle mě chybí, když už řekněme nechybí jiným částem investice.) Je to však složitější o to, že mi přijde, že ČNB hraje hlavně na udržování parity koruny a eura a nikoli na 2% inflaci. Je-li to tak, pak dotace EU by za jinak stejných podmínek zvýšily poptávku po koruně, a tak musí ČNB korunu zase oslabit "dotiskem" koruny. Kdo ve výsledné analýze celou věc zaplatí (jakási "incidence"), to nedohlédnu; studovaný ekonom nejsem a Samuelsona s Nordhausem jsem četl relativně dávno.
  • Nadpis "Zbytečné nové nádraží v Králově poli [...]" může být zavádějící; může to působit, jako že tam žádné nádraží nebylo. Alespoň v textu je však patrné, že bylo.
  • S tou chybějící objektivní utilitou jsem to přehnal. Například bezbariérový přístup není věc vkusová, jakože někdo je staromilec a někdo rád moderní architekturu.

Odkazy:

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; datum změny: 15. září 2026.