Úvod. V roce 2025 bylo otevřeno nové nádraží v Králově Poli (patrně psáno s velkým p, proč už), Brno, namísto starého, včetně nové nádražní budovy. Údajně stálo cca 3,5 miliardy Kč. Starší zdroj uvádí 2,95 miliard Kč; to byl nejspíš původní plán. Česko má opakovaně a dlouhodobě schodek státního rozpočtu, místo toho, aby v době slušného hospodářského růstu byl tento přebytkový. Toto nádraží je podle mě z objektivně funkčního hlediska téměř zbytečné, nahrazující funkčně adekvátní artefakt, staré nádraží se starou budovou. Stavět něco takového (metaforicky drahou rtěnku, pokud vůbec) za doby schodku rozpočtu mi přijde nemoudré. Snad to mělo být v rámci takzvaných investic do dopravní infrastruktury, ale o investici v přísně ekonomickém slova smyslu se podle mě nejedná, protože to ani v principu není budoucí příjem generující výdaj peněz nebo nějakou jinou objektivní utilitu generující výdaj. Když myslím v principu, nemyslím tím, že zákazníci budou platit za vstup do budovy nebo za jízdu po nové dálnici, nýbrž to, že by se např. řidičům v principu vyplatilo mýtné platit. Nedokážu si představit, že by někdo chtěl dobrovolně platit za něco takového peníze, když obvykle jde přímo na perón a tam si pomocí žlutého automatu koupí elektronicky lístek, nemluvě o tom, že by musel jakoby platit za vstup do nové budovy, kde by si ale zdarma mohl sednout do staré budovy stojící hned vedle, aby tento myšlenkový experiment fungoval (nová budova nenahrazuje prázdné místo). Dobře, jedná se tedy o spotřebu? Intuitivně mi přijde, že ano, ale tak se to nejspíš účetně neklasifikuje. Takže se to nejspíš vykáže jako "investice", libě znějící slovo ve výkazu "úspěchů" vlády.
Keynessiánský pohled. Lze argumentovat, že se tím pomohlo české ekonomice zvýšením agregované poptávky na dluh. Jistě, stavební firmy dostaly zaplaceno, stejně jako jejich zaměstnanci. Ale v konečném důsledku si někdo na rtěnku musel půjčit. A tentýž keynessiánský efekt fiskální politiky na dluh by se dostavil, kdyby stavební firmy postavily zbytečný betonový sloup v poli. Ještě lepší keynessiánský efekt by se obdržel tím, že by ten sloup potom jiná stavební firma zbourala (další zvýšení agregované poptávky; ještě více peněz dělníkům a firmám a dokonce i další odvody na daních; k tomu keynessináský multiplikátor). Je-li pravda, že stavbu rtěnky z části platila pravicová vláda Petra Fialy, pak to už je prostě jenom absurdní. Dále je otázka, zda v letech 2017-2022 byl tak špatný růst v ČR, aby to keynessiánskou politiku vůbec ospravedlňovalo alespoň v principu. Např. v roce 2018 byl růst 2,8 %, stejně jako v roce 2022, byť zrovna v roce 2023 byl nula; záporný byl v letech 2017-2025 jen za covidu v roce 2020; viz i jiné datové body v odkázané tabulce. Vzhledem k tomu, že v Česku cca neroste populace, mi přijde růst nepřepočítaný per capita (na osobu) ve výši 2,8 % vůbec ne špatný, i když kvantitativně pořádně analyzované to nemám. Možná heuristika/pravidlo palce: za nepřítomnosti ekonomického poklesu žádné keynessiánství (podpora růstu na dluh) a pěkně držet rozpočet na uzdě. Ale dobře, i kdybychom chtěli za každou cenu realizovat keynessiánství v letech 2022-2026 či kdy, pak lze přece najít výdaj peněz, který je skutečně užitečný, ne-li?
Estetika. Zda je nové nádraží hezčí než to staré je věc vkusu, nikoli objektivního faktu. Já například mám onu agresivně oranžovou barvu užitou na nádražní budovu za nevkusnou (a barva je užita i zevnitř). Dobře, stará budova působila omšele. Je otázka, zda ji bylo možné "občerstvit" bez demolice. Ale i kdyby nebylo, když nejsou peníze a máme místo toho dluhy, tak není vhodný čas na nákup velmi drahé rtěnky. Dobře, řekněme, že je můj vkus menšinový a velké většině lidí se oranžová nová budova líbí. Pak ale pořád je snad tato rtěnka koupená na dluh je příliš drahá. Dále k tvaru. Mě se ten vnější tvar nelíbí; ty ostré špičky mi přijdou agresivní a nevlídné. Nic takového jsem nikde neviděl, ale nejsem zase architektonický fajnšmekr. Čili to celé na mě působí agresivně, možná cize, jakoby z jiné planety. Z horší planety.
Environmentalistika. Stavba je zjevně oproti alternativě nedemolovat neekologická, ale to asi stejně málokoho zajímá.
Financování. Které entity to spolufinancovaly? Kraj? Patrně stát. A patrně se podílela Evropská unie. Čili ano, schodkově hospodařící stát zafinancoval část této drahé rtěnky. Aha, našel jsem toto: "Projekt Rekonstrukce ŽST Brno-Královo Pole je spolufinancován Evropskou unií z Fondu soudržnosti v rámci Programu Doprava 2021–2027. Celková výše způsobilých nákladů projektu dosahuje 3 140 068 240 Kč. Míra podpory EU je 80,75 % ze způsobilých nákladů, výše dotace tak činí maximálně 2 535 605 103 Kč. Národní financování zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury." To oslabuje můj antikeynessiánský argument výše. Přesný údaj o částce zaplacené českým státem nenalézám.
Nové hlavní nádraží v Brně. Apropó. Bylo by ještě možné zabránit přesunu hlavního nádraží v Brně? Mě přijde i škoda té podle mě krásné budovy, krásné i zevnitř, a podezírám, že nová budova bude funkcionalistická ("ornament je zločin") a mě nelibá. Bylo k tomu v roce 2016 referendum. V něm nebylo splněno kvórum (které je podle mě scestně vysoké; k tomu jiný příspěvek ode mne). Výsledek referenda je podle odkázaných lidovek.cz tento:
"Z lidí, kteří hlasovali, se 80,94 procenta vyjádřilo pro modernizaci železničního uzlu při Nádražní ulici v centru Brna a 67,89 procenta pro otevřené návrhové soutěže.
Pozor, že kdyby přišla k referendu i celá bojkotující opozice, procento pro zachování místa nádraží by bylo o moc menší. Patrně i v roce 2026 existují spolky usilující o zachování starého nádraží či staré polohy. Věci však řádně nerozumím; třeba existují opravdu silné argumenty pro přesun. Argumenty pro přesun snad zahrnovaly kapacitní problémy. To je na separátní analýzu.
Práce médií v této věci. Popperův kritický racionalismus hovoří jasně, alespoň v mém výkladu: racionální myšlení je kritické, hledající chyby, nevýhody, vyvrácení, argumenty proti aj. Jaké nevýhody či vyvrácení k novému nádraží poskytla média hlavního proudu, včetně Českého rozhlasu? Nic moc. Dobře, Český rozhlas napsal:
'„Mělo to něco do sebe, ty staré budovy,“ říká jeden z cestujících, ale doplňuje, že ta nová je krásná a čistá. Jak zjistil na místě redaktor Zdeněk Truhlář, podobně hodnotí nové prostředí i další cestující.'
Čili vlastně všechno cajk (v pořádku). To jako žádné opravdu záporné ohlasy nelze sehnat? Dobře, možná jsem v malé menšině. Předpokládám též, že cestující, kteří přímo ze své kapsy nic nezaplatili, hodnotí nové prostředí, ale už nehodnotí, kolik ta rtěnka stála, i proto, že na to se jich redaktor opomněl zeptat, např. "Co říkáte na to, že nové prostředí stálo 3,5 miliardy Kč"? (To je při cca 400 000 Brňanech cca 9000 Kč na jednoho, ale jakou to má vypovídací hodnotu nevím; platila to z velké části EU a dále český stát; zase otázka je, kolik je skutečných uživatelů tohoto nádraží (a úžeji oné budovy) a další otázka je, která jiná nádraží si spíše zasloužila renovaci.) Zjednodušeně/schematicky: co se líbí je otázka líbivosti; kolik to stojí a kdo to později bude muset zaplatit je otázka rozumu.
Moderní nádraží. Média hovoří o moderním nádraží (např. zde). Meliorující slovo moderní nenávidím. Mělo by být pejorativní. Moderní jsou paneláky, moderní je funcionalismus a brutalismus v architektuře ("ornament je zločin", tolik Loos), moderní je stupidní webové rozhraní bez jasných okrajů a se zmateně se pohybujícími prvky, moderní jsou složité třídové hierarchie v programování, moderní je vlak IDS JMK, kde si nemám kam opřít hlavu do boku, což ve starých vlacích šlo, atd. Jak kognitivně úsporné je ptát se, co je moderní, místo otázky, co je dobré. Ostatně, Sobota, po paměti: protože já jsem moderní člověk a já s ní nebudu ani minutu. Šimek se Sobotou věděli, z čeho si mají dělat legraci. Dobře, říkejte mi tradicionalista, staromilec, konzervatista a pod.; stejně nic z toho stoprocentně nejsem. Příklad ze zdroje:
'„Královopolské nádraží je příkladem komplexní dopravní stavby, která zlepší parametry nejen kolejí a nástupišť, ale vytvoří i odpovídající podmínky pro cestující díky moderní nádražní budově. Do otevření nového hlavního nádraží půjde o nejmodernější železniční stanici v jihomoravské metropoli,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.'
Čemu že vlastně odpovídají ony podmínky ("odpovídající") mi není jasné. A pakliže mi někdo chce tvrdit, že toto nádraží je hezčí než vstupní hala hlavního nádraží, pak se vkusově naprosto nepotkáváme. Mé pozornosti též neuniklo meliorativum "komplexní"; jak je něco "komplexní", tak to musí být prima, že ano. Firma má "komplexní" přístup; tak zaplať pánbůh. Už jsem se bál, že firma je "simplexní" či její přístup.
Důvodová zpráva. Narychlo jsem nenašel důvodovou zprávu pro tuto "investici", ale nejspíš nevím, jak hledat. Její review by ukázalo, co že si u toho tito lidé vlastně mysleli nebo alespoň dali úředně na vědomost. K mání snad musí být nějaký požadavek na dotaci k EU, v angličtině; našel jsem Reconstruction of ŽST Brno - Královo Pole, ale moc důvodů či analýzy tam nevidím. Alespoň je z toho tušit, že "modernizována" nebyla pouze budova, nýbrž i prvky, které si možná spíše (ale to nevím) modernizaci zasloužily.
Průtok osob. Jeden zdroj uvedl, že nádraží v Kr.Poli je druhé nejvytíženější v Brně. Tento pořaďový údaj je podle mě málo vypovídající. Důležité by bylo zjistit nějaký údaj poměrový, tedy takový, kde operace dělení dává smysl. Jeden takový smysluplný údaj by byl něco jako průtok osob, anglicky throughput. Tento údaj udává, kolik osob jakoby proteče uzlem za hodinu, za den aj. "Proteče", jinými slovy do uzlu vstoupí a zase vystoupí (např. vstoupí do podchodu a vystoupí nástupem do vlaku). Dojmologicky mi přijde hlavní nádraží velmi vytížené; je tam "šrumec". Vždy, když jím procházím, poměrně mnoho lidí postává v hlavní hale a čeká na vlak. To je nicméně způsobené i tím, že nezřídka informační cedule udává perón odjezdu až tak 5 minut před odjezdem a tak nemůže cestující odejít na perón. Oproti tomu, dojmologicky v nové budově v Kr.Poli "chcípl pes"; snad jsem tam neviděl nikdy více než 5 osob. Tady je dodat, že při novém řešení cestující směřující přímo na perón budovou vůbec neprochází. Na druhé straně jsem i pro hlavní nádraží zmiňoval ony postávající a čekající, nikoli ty přímo procházející. Jenže zase, jak jsem uvedl, oni by třeba byli přímo procházející, kdyby nemuseli čekat na informaci o perónu. Dobrá. Ideální by bylo mít tabulku průtoků pro řekněme 5 nádraží v Brně a pak bychom měli něco jako zajímavý dojem. Například: jak moc pozadu je nádraží v Židenicích za nádražím v Kr.Poli? Jedna výhrada k mé analýze je, že v Kr.Poli ještě (září 2026) nejsou prodejny s potravinami/pochutinami apod., čímž by se možná vytíženost znatelně zvýšila; je tam automat na potraviny/pochutiny.
Zda Královo Pole vůbec potřebuje čekárnu, jak velkou a z jakého materiálu stěn. Potřebuje Královo Pole vůbec nějakou čekárnu? Na perónu jsou lavičky a střecha proti dešti. Zase tepelnou izolaci pro zimní období perón neposkytuje. Heuristika/pravidlo palce by asi byla, že podle průtoku osob určíme, zda vůbec poskytneme čekárnu nebo ne a jak velkou. Čekárnu však má i řada menších obcí, včetně vesnic, byť ne všech. Např. město Tišnov čekárnu má, ale oproti Králově Poli malou. I by mi přišlo, že Tišnov by mohl být průtokem řádově podobný Kr.Poli, ale to nevím; snad ten průtok Tišnova není desetinový. Vesnice Borač má jakýsi přístřešek se stěnami a bez uzavíratelných dveří; zda by se mělo hovořit o čekárně si nejsem jistý. Indukcí/extrapolací dostáváme, že i Královo Pole má mít čekárnu, mohla by však možná být o moc menší a pakliže se v zimě vytápí, znamenalo by to dlouhodobě úsporu ekonomickou i ekologickou (úspora z menšího množství materiálu by se realizovala ihned). Navíc nová čekárna z velké části užívá sklo namísto cihlových stěn; stará čekárna pro stěny sklo neužívala. Snad by užití skla místo cihlové stěny vedlo k výrazně vyšším tepelným ztrátám, ale nenacházím rychle k otázce dobrý zdroj. Je možné, že použité sklo má výborné termoizolační vlastnosti? Jeden zdroj k tématu je constructioncanada.net a ten argumentuje do jisté míry ve prospěch skla, jenže autor textu je tento: "Bruce Lang is the vice-president of marketing and business development for Southwall Technologies, a supplier of high-performance films and glass products.", což je zjevně střet zájmu.
Autoři architektonického řešení. Ti jsou uvedeni zde. Hlavní autoři jsou snad Ing. arch. Radovan Chehabi a Ing. arch. Jiří Ziegler. Jako spolupracovníci jsou uvedeni Ing. Marek Laudát a Lenka Kašpárková.
Megalománie. Viděl jsem v Brně volební plakát Strany zelených, že jsou proti megalomanským projektům. Co tím mysleli? Lze argumentovat, že ona dost možná předimenzovaná čekárna je případ megalománie? Ze zeleného pohledu přece to sklo místo cihlové stěny nemůže být dobře, stejně jako velikost čekárny, nebo?
Fotografie. Fotografie starého i nového nádraží jsou k dispozici v odkazech níže, nového např. v onemanblogbrno.cz. V některém odkazu jsem musel vidět i foto staré budovy, ale teď to narychlo nemohu najít; snad měla růžovou omítku, což se třeba mě nelíbí; já bych chtěl téměř bílou s příměsí žlutého odstínu (čili bílá upravená do tepla), což dost často v Česku vidím.
Skončí všechny demokracie bankrotem? Apropó. Byl to snad John Walker z Autodesku (fourmilab.ch), kdo se zamýšlel nad tím (nebo jím reviewovaná kniha), zda demokracie vždy nebo téměř vždy skončí bakrotem. Zatím neskončily. Úvaha: demokracie mají i díky svým voličům sklon ke krátkodobému a rozhazovačnému chování. Přál bych si, aby to nebyla pravda. Ještě by se bylo zamyslet, co přesně se rozumí demokracií v této úvaze. Pro tuto úvahu je rozhodující, aby hlasovací právo měly co nejširší vrstvy obyvatelstva, které pak zvolí sobě líbivou ale zadlužovací politiku. Při zásadně omezeném hlasovacím právu argument pro bankrot demokracie neplatí. A historicky hlasovací právo zásadně omezené bylo, což by mohlo vysvětlit, proč historické demokracie nezkrachovaly. Navíc je i v evropské historii demokracií před 20. stoletím málo. V prostoru bývalého sovětského bloku jsou demokracie ještě mladší, ale ani Německo není žádná dlouhodobá demokracie. Co si pamatuji, hlasovací práva byla v řadě zemí zásadně rozšířena ve 20. století. Jde i o to, jak velká část voličstva jsou čistí příjemci přerozdělování a rostoucích státních výdajů; čím větší část, tím obecně (přibližně řečeno) menší šanci má fiskálně/rozpočtově konzervativní politika a politici. Možná však nejde pouze o voličstvo ale i na politiku napojené firmy a soukromé zájmy; to je na téma explicitní či implicitní korupce. Četl jsem kdysi knihu Demokracie a její kritici, vypůjčenou z knihovny Fakulty informatiky; zajímavé. Nu dobrá; toto bylo docela hodně tangenciální, na separátní analýzu.
Výhrady k textu:
- K částce 3,5 miliardy Kč není poskytnuto žádné srovnání. Možné údaje pro srovnání: Kolik je státní rozpočet ČR na rok 2025? Kolik je městský rozpočet města Brna na rok 2025? Kolik má stát nové hlavní nádraží v Brně? Jaký objem dotací poskytla EU pro ČR v roce 2025? Mohl bych se zeptat Gemini, ale chci jeho užívání omezit; tak bych se zeptal Googlu a snad našel odpovědi.
- Tím, že velký díl nákladu platí EU, se analýza výrazně komplikuje, oproti tomu, co jsem odevzdal výše. Z pohledu ČR se pak může opravdu jednat o druh ekonomické racionality: tu agregovanou poptávku pro ČR zvyšuje hlavně EU svou dotací a kdyby se nevymyslelo, jak dotace využít, tak ty peníze sem nepřijdou. Ale i to mi přijde smutné. Četl jsem články online, že Polsko postavilo dálnice i za peníze EU a že Česko za peníze EU postavilo jiné věci. (Ne, že by mi dálnice byly zase tak sympatické, z environmentálního hlediska. Ale alespoň mají dočasně něco z ekonomické racionality, která té nové budově podle mě chybí, když už řekněme nechybí jiným částem investice.) Je to však složitější o to, že mi přijde, že ČNB hraje hlavně na udržování parity koruny a eura a nikoli na 2% inflaci. Je-li to tak, pak dotace EU by za jinak stejných podmínek zvýšily poptávku po koruně, a tak musí ČNB korunu zase oslabit "dotiskem" koruny. Kdo ve výsledné analýze celou věc zaplatí (jakási "incidence"), to nedohlédnu; studovaný ekonom nejsem a Samuelsona s Nordhausem jsem četl relativně dávno.
- Nadpis "Zbytečné nové nádraží v Králově poli [...]" může být zavádějící; může to působit, jako že tam žádné nádraží nebylo. Alespoň v textu je však patrné, že bylo.
- S tou chybějící objektivní utilitou jsem to přehnal. Například bezbariérový přístup není věc vkusová, jakože někdo je staromilec a někdo rád moderní architekturu.
Odkazy:
Licence: CC-BY-SA 4.0 International; datum změny: 15. září 2026.
