Pokračující orwellizace České republiky v některých směrech, včetně kamerové a obrazovkové
Úvod. Ten titulek je, to připouštím, trochu clickbait protože některé klíčové prvky orwellizace se České republiky netýkají, pokud správně vidím. (Stejně však můj blog čte málokdo. A myslel jsem, že moje příspěvky Google většinou nenajde, ale to už není pravda, jak ukazuje hledání sekvencí slov v článcích obsažených? Hledání Googlem "Millův princip újmy" však můj článek nenašlo, zato hledání "stát nesmí omezit jedince s užitím zdůvodnění" ho našlo, 15. září 2026.) Na druhé straně některé prvky orwellizace se zjevně nachází v míře podle mě nezdravé a stupeň roste. Jedním znakem v Orwellově slavném románu 1984 byly všudypřítomné kamery a obrazovky. Tak se na to podívejme.
Vlak na jižní Moravě. Jedu v roce 2026 vlakem IDS JMK, linka S3. Ve všech vagónech na mě kouká kamera; to nebývalo. Ve skutečnosti na mě často kouká hned 5 kamer, jak jsem napočítal. Ve všech vagónech vidím obrazovky s pohyblivými prvky; přesun do jiného vagónu nepomohl. Někdo se snaží upoutat mou pozornost, jak poukázal Jerry Mander ve své kritice televize. Někdo mi, řekl bych, doslova krade pozornost. Dobře, mohl bych mít disciplínu a dívat se jinam. Jenže evolučně vyvinuté lidské systémy pozornosti se poutají na jisté druhy vizuálních fenoménů/jevů/podnětů, zejména více pohyblivých a barevně silnějších (žlutá, červená aj., místo pastelově/nesytě modré, zelené, hnědé aj.). Toto jsem si neobjednal a toto jsem neodsouhlasil. No dobrá, jsem jen malý občan, nikoliv jeho veličenstvo či vašnost. Dlužno dodat, že to se netýká všech S-linek. Linka S3 je jakýsi bez otevírání dveří průchozí vlak s barvami sedadel šedé a růžové/vínové, bez pohodlných opěradel na hlavu do boku (viz tento dokument).
Podchod na nádraží v Krpoli. Procházím v roce 2026 novým podchodem na nádraží v Králově poli v Brně. Z obrazovek na mě "bliká" reklama. A koukají na mě kamery. To nebývalo.
Hlavní nádraží Brno. Vstupuji v roce 2026 na nástupiště hlavního nádraží Brno. Z jakýchsi obrazovek na mě koukají či "blikají" reklamy. Reklamy "blikají" i v hlavní hale. To nebývalo. Někdo zkouší jakýsi "railreklam". Odkázaný web se patrně domnívá, že červeně svítící reklamní obrazovka jisté firmy není pro ostudu; alespoň ji ukazují na webu jako chloubu. Zakázat? Proč ne? Za peníze prodáme pozornost zákazníků, my státní kvazimonopolista? Abychom tím financovali zbytečné nákupy vlaků, které nikdo doopravdy nepotřeboval, protože ty staré vlaky byly funkčně adekvátní? Nebo nebyly? Na druhé straně je dost možné, že organizace uzavírající smlouvy s railreklam a provozovatelé vlakových linek jsou dobře oddělené entity a dávat reklamu do souvislosti s nákupem vlaků je chybné.
Kamera v MHD. Jedu v MHD šalinou ("tramvají") či trolejbusem a kouká na mě kamera.
Kamera v domě. Vejdu do vchodu bytového domu a kouká na mě kamera.
Kamera v supermarketu aj. Nakupuji v supermarketu a jsem na kameře. (Hraje hudba a snad jsem i slyšel supermarket nabízet hlasovou reklamu v supermarketu. Dobře, v některých supermarketech hudba nehraje. Zakázat hudbu ve všech supermarketech a jsme na jisté straně (souhlasí-li lid se mnou); za mě prima. Stejně jsou supermarkety oligopolisté či semioligopolisté; o pořádný polymarket/mnohotrh se zde nejedná.)
Elektronické trackování/sledování. Nakupuji lístek IDS JMK elektronicky a systém mě trackuje, včetně místa a času mého pobytu. Platím v supermarketu kartou a systém mě trackuje. Browsím po internetu a někdo mě trackuje, alespoň poskytovatel internetu, ale nejen.
Sledování skrze mobil. Operátor mobilní sítě nejspíš ví, kde jsem.
Kamery a bezpečnost. Dobře, kamery jsou snad pro zvýšení bezpečnosti (blikající obrazovky se silnými barvami a pohyblivými prvky těžko). Asi. Nebo ne? Mohlo by to naopak snížit bezpečnost v tom, že by záznamy mohla nějaká entita zneužít? Nevím. Jak se soudruhům z ČSSR podařilo udržet dobrou bezpečnost bez kamer? Sítí práskačů/udavačů? Nevím. Došlo v roce 1989 k prudkému zhoršení bezpečnosti? Dokážeme ukázat stav před a po zavedením kamer a potrvdit metodami empirické vědy, že kamery zvyšují bezpečnost? V U.S.A. je přece také spousta kamer, ale bezpečnost mají podle statistik špatnou. Nechce se mi věřit, že by společnost důvěry mohla být nahrazena kamerami; v U.S.A. je např. násilí ve veřejném dopravním prostředku zachyceno na kameře a pak to ukáží média, ale statistiky to dolů stlačit nedokáže, co vidím (přesná metoda by byla složitější; někdo může argumentovat, že bez kamer by U.S.A. byly ještě méně bezpečné).
Emoce a důstojnost. Je mi z těch kamer a obrazovek čím dál víc smutno, někdy vztekno. Podle mě je to nedůstojné. A tedy vlastně proti ústavnímu pořádku České republiky, protože proti Listině, jež je podle ústavy součástí ústavního pořádku. Cituji: "(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno." Ne, moje lidská důstojnost podle mě zachována není; připouštím však, že tento požadavek Listiny je neobyčejně přísný a v praxi nerealizovatelný. Dokud to však někdo nezruší, je to tam. Viz též moje review Listiny.
Právo na neužívání elektroniky. Petr Kolman, právník a publicista, argumentuje, že občan nemá mít za povinnost užívat bankovní účet, mobilní telefon aj. Nevidím, jak se s tím potkávají žluté prodejní automaty systému IDS JMK (jihomoravská doprava včetně vlaků). Alespoň automaty pořád umožňují označení ("validaci"?) papírových lístků, nicméně ty lze nyní zakoupit ve výrazně méně stanicích. Snad lze pořád zakoupit jakýsi rolující lístek, ze kterého si někdo utrhne žádaný počet zón (já to neužíval, ale znám někoho, kdo ano). U tématu orwellizace je to k věci: kdo nemá bankovní účet, o tom neví banka, kolik a u kterého prodejce platil. (Já mám bankovní účet. V tomto směru jsem soukromí oželel.)
Elektronické samoobslužné poklady, které se ne tak dávno (2023 či dříve) objevily v supermerketech, jsou též na Kolmanovo téma výše: kdo nemá bankovní účet a k němu kartu fyzickou či na mobilním telefonu, nezaplatí. Já jsem měl např. ve zvyku vybírat peníze z bankomatu a pak v supermarketu platit hotově. Nyní už, to připouštím, užívám často samoobslužné pokladny a platím kartou. I jinde často platím kartou. Jeden si zvykne a už o tom nepřemýšlí. Ale je to dobře? Zpět k pokladnám: Forbes 2024 uvádí, že na západě se od takových pokladen ustupuje; na druhé straně "V Česku je však situace úplně jiná: zákazníci i řetězce si samoobslužné pokladny oblíbili. Podle letošního průzkumu organizace Stem/Mark je pozitivně vnímají čtyři z pěti Čechů."
Brno mi vnutilo elektronickou šalinkartu (tramvajenku), což snad není zcela od věci. Chci papírovou, byť bych i za to musel platit něco navíc, řekněme až 10 % z ceny. Opakovaně mi vydali jakési jakoby bankovní karty coby nosič (což je pouze prostředek identity a nikoli nosič lístků), které se mi zlomily. Žádný ze zaměstnanců mě neupozornil, že lze koupit klíčenku místo karty; to mi sdělil až Gemini. Dobře, o sledování a orwellizaci to možná tak moc není; je to o nucené digitalizaci, která mě čím dál více pije krev. (Jsem programátor, softwarový inženýr a tvůrce softwaru. Nasazení softwaru podle mě má být rozumné, nuancované a diferencované, nikoli slepé. Když už, často je lepší použít jednoduchou techniku jako je e-mail namísto zavádění separátních uživatelských identit, siloizovaných informačních systémů apod. Čili tam, kde byste v minulosti užili papírový dopis, nově užijete elektronickou poštu, a ta je i často plnotextově vyhledávatelná s možností využití příloh.)
Možná asymetrie práva pořídit obrazový záznam. Při jedné neshodě s průvodčí IDS JMK mi tato odmítla sdělit služební číslo (na hlavním nádraží mi pak sdělili, že na to neměla právo). Pořídil jsem si její foto, abych měl důkazy o tom, s kým že jsem to jednal. Podrážděně mi sdělila, že to bylo porušení GDPR, což se mi nezdálo. Pak jsem našel, že jsem možná porušil něco ještě jiného. Foto jsem později radši smazal, abych jeho držením nic neporušil. Dobře. Pakliže já pořídit foto nesmím, pak je to za mě brutální asymetrie moci, kdy entita, kterou je IDS JMK, mě smí neustále "šmírovat" na kameře ve vlaku i jinde, prověřovat mou identitu klíčenkou šalinkarty aj., zaměstnanci se mnou někdy mluví jak se psem či trestancem, a já nemohu de fakto vědět služební čísto zaměstnance (třeba na to de jure mám právo, ale to nevyšlo), jeho jméno (chápu, ale on mé jméno snad na displeji vidí po přiložení klíčenky šalinkarty, stejně jako mé foto) a nakonec ani fotografii. Přitom oni pořizují videozáznam a já chtěl pouze statickou fotografii. Nejsem právník; třeba jsem řadu věcí špatně pochopil.
Kamera zachytila násilí na nádraží a policie pátrá po pachatelích. Podle zpráv CNN Prima News z 10. září 2026 a jiných médií zachytila kamera násilné napadení (nejen?) ostrahy v Brně na hlavním nádraží (byla to ostraha a nikoli policie; to by mohlo vysvětlit, proč nemohli proti útočníkům/narušitelům zasáhnout účinnými donucovacími prostředky). (Podle novinky.cz se to stalo 1. srpna. Již 3. srpna zveřejnila iDnes článek o patrně téže události.) Policie prý pátrá po útočnících/pachatelích. Jestliže však kamera nepostačuje k identifikaci útočníků, pak její kladný dopad na bezpečnost není jasný; zase třeba snímky přece jen nějak poslouží k potvrzení identity, pakliže však někdo vůbec zajistí alespoň podezření na konkrétní osoby. Podle zdroje: "Po brutálním útoku zůstali oba členové ostrahy nádraží v krvi. Jejich zranění, zejména hlavy, si vyžádala ošetření záchranářů." To by mohlo pomoci vysvětlit, proč při incidentu s mužem kopajícím míčem v hale téhož nádraží (viz můj jiný článek) ostraha postupovala nedůrazně; mohla se chtít vyhnout násilnému střetu. Proč tam nebyla policie a pouze ostraha, pakliže se tedy jednalo pouze o ostrahu? Opravdu se ostraha musí bát upozornit osoby, ať již podezřele vyhlížející či nikoli, že se tam nesmí kouřit? Zase přece by ostraha nemohla volat policii jenom proto, že chce někoho upozornit na zákaz kouření. Dobře, to je poněkud na tangentě. Zřetelně k věci je toto: opravdu zvyšují kamery bezpečnost a jaké empiricky vědecké důkazy (nikoli "argumenty", "logické" či jiné) pro toto máme?
Výhrady k textu:
- Kamery a obrazovky (snad vlastně jedno zařízení) nejspíš nepatří k nejodpudivějším rysům Orwellova románu 1984. A ty nejodpudivější rysy se Česka netýkají. Z tohoto důvodu působí dost možná užití slova "orwellizace" v titulku bulvárně, nemístně křiklavě a alarmisticky. Mohl bych na to konto článek stáhnout (zrušit zveřejnění) nebo vymyslet jinou hlavu/nadpis. Jako jistou obhajobu nejasné přesvědčivosti lze uvést, že anglofonní odkazy níže přece jen spojují Orwella se "surveillance" (řekněme dozorováním či sledováním). Dobře, přidal jsem do titulku "v některých směrech", takže už ta výhrada není tak ostrá.
- U odkazů níže nejsou uvedeni autoři a datumy. Zdroje nejsou klasifikovány podle politické orientace, až na jeden.
České odkazy:
- Digitální zpupnost státu. Stát nechce vaše peníze, chce, abyste měl bankovní účet | Názory, 12. září 2026, Petr Kolman, lidovky.cz
- Proč je starší generace proti digitalizaci?, reddit.com
Anglické odkazy:
- Orwellian Tech: Did Orwell’s Tech Predictions Come True?, discoveryuk.com
- From Orwell to Snowden: How Surveillance Became Normalized, nbcnews.com
- Orwell knew: we willingly buy the screens that are used against us, aeon.co – pravicový/konzervativní web, myslím
Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 17. září 2026.


0 Comments:
Post a Comment
<< Home