Náměty na změny služeb operátorů (ISP) k ošetření internetové adikce

Mám náměty na změny/rozšíření služeb operátorů (poskytovatelů internetového připojení, anglická zkratka ISP za internet service provider) za účelem ošetření internetové adikce (adikce uživatelů internetu), ať již adikce na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube aj.) či na internetovém gamblerství (patologickém hráčství):

• Operátor (ISP) by měl poskytnout možnost nastavit si u operátora blok vybraných webů (blacklist/černoseznam). Vybrané weby si sice může uživatel zablokovat po své ose/svou cestou (Leechblock pro Firefox či Chrome či soubor "hosts" ve Windows), ale tam je příliš snadné to opět odblokovat.
• Operátor (ISP) by měl poskytnout možnost nastavit si u operátora odblokování vybraných webů formou whitelistu/běloseznamu. Tedy by si například uživatel zablokoval vše kromě internetového bankovnictví a emailu (novinky by pořád mohl číst přes veřejný internet).
• Operátor (ISP) by měl poskytnout možnost suspendovat (pozastavit, ale ne zrušit) internetovou službu na dobu určitou. Suspendovaná služba může pořád něco stát, např. pronájem modemu; dokonce by mohla stát stejně jako nesuspendovaná služba. Aktivace suspenze by též mohla stát netriviální poplatek, aby toho lidé frivolně nezneužívali. Zdůvodnění: potřeba službu znovu zavést může lidi odradit od adikcí řízeného obnovení.
• Problém: jak na (internetové) bankovnictví; k tomu viz odrážka níže.
• Pro ty informační potřeby, které nejsou senzitivní, lze užít veřejný internet (vlaky, supermarkety aj.), ale je otázka, zda by přesun tímto směrem nezpůsobil celkové zvýšení rizika kybernetického útoku na dotyčného. To by se muselo vyšetřit. 
• Stát by měl poskytnout podrobný návod, ideálně pod svobodnou licencí (např. GFDL či CC-BY-SA 4.0 International, ale přinejhorším jako veřejné dílo), jak internetovou adikci ošetřit jinou cestou, ideálně po vlastní ose. Pakliže někdo tvrdí, že jiná cesta nevyžadující zákonou úpravu stanovující nové povinnosti na straně ISP existuje, nechť své tvrzení doloží a onu cestu popíše. V této věci stát patrně indikuje psychoterapii a farmakoterapii/lékoléčbu. Nevýhoda psychoterapie je přinejmenším to, že dotyčný se často bude stydět ji vyhledat; nevidím oproti tomu důvod, proč by se dotyčný měl stydět např. za instalaci Leechbloku a před kým.

Přesné nastavení těchto služeb by se muselo doladit. Například by se muselo ujasnit, za jakých podmínek by si uživatel směl znovu požádat o odblokování oněch webů či obnovení internetu před nastavenou dobou.

Potřeba zákonné regulace: Jeví se mi jako méně pravděpodobné, že by internetoví operátoři takovou službu nabídli sami od sebe, byť myslitelné to v principu je. Zejména služba suspendování by zkušenostně uživatele mohla naučit, že mohou dobře fungovat i bez internetu, či že mohou využít veřejný internet jako zdroj informací (ale pozor na přístup k emailu přes veřejný internet, t.j. zda je to dosti bezpečné). Je-li pravda, že operátoři sami od sebe takovou službu nenabídnou, potom by jim nabízení takové služby mohl nařídit stát cestou zákona. Nicméně by problém chybějících nástrojů na straně operátorů/ISP mohl vyřešil i trh: některý z operátorů/ISP by začal nabízet službu blacklistu, whitelistu či suspendování jako zprvu unikátní diferenciátor (něco, co druzí nenabízí).

Někteří poskytovatelé internetu v Česku (velká trojka poskytuje i mobilní telefonii):

• Vodafone (dříve Oskar)
• T-mobile (dříve Paegas)
• O2 (vznikl z Eurotelu a Českého Telecomu)
• A další, včetně regionálních poskytovatelů. 

Je zablokování části webu na žádost uživatele porušením Millova principu újmy? Přijde mi, že nikoli: je to liberální subjekt (osoba) sám, který žádá o omezení svých možností či svobod a to na dobu určitou. Je však připustit, že některé žádosti pod touto hlavou by byly problematické, například kdyby liberální subjekt prodal sám sebe do otroctví a tvrdil, že je to on sám, kdo žádá o omezení svých svobod. Je tedy dlužno kritéria v argumentu zpřesnit; o tom možná později. Jedno z kritérii je, že prodej do otroctví je nevratný.

Zákonná průchodnost: Gemini tvrdí, že by případná právní úprava mohla narazit na Net Neutrality, na Nařízení - 2015/2120; zda to spletl nevím.

Srovnání s hazardním hraním na výherních automatech a jinde: na první dojem mi přijde hazardní hraní výrazně nebepečnější/škodlivější než internetová adikce; jeden u něj může přijít o značné množství peněz a dostat se do finanční tísně; ta může dopadnout i na druhé (jeho rodinu, aj.). Z toho nicméně nijak neplyne, že internetová adikce je neškodná a nezaslouží ošetřit.

Zda-li se týká problém pouze či hlavně dětí (osob do 18 let věku): nikoli. Započítáme-li internetové gamblerství pod hlavu internetová adikce, pak zjevně nikoli. Ale i jiné druhy internetové adikce, např. adikce na editování wiki, se zjevně netýkají pouze dětí. Osobní poznámka: podezírám, že mám internetovou adikci, a je mi téměř 49 let.

Související téma: minimální věk užívání sociálních sítí. Toto téma vedlo k legislativní úpravě v Austrálii a Británii. Lze však namítnout, že tyto legislativní úpravy nepřiměřeně zasahují do soukromí uživatelů internetu. Ale téma mi přijde topikální, k věci, či důležité.

Některá další opatření, i ta s nižší účinností proti adikci:

• Uživatel ukončí domácí internetové připojení, z toho důvodu, že služba suspendování se nenabízí. Je potřeba ošetřit různé klíčové scénáře internetu, jako je internetové bankovnictvní. Bankovní úkony však lze realizovat i na pobočce, byť by ta pobočka dnes byla někdy dále od bydliště než v minulosti, a onen úkon přímo tam dnes může být dražší (čili relativně nepraktické).
• Uživatel si instaluje blokátor Leechblock pro Firefox či Chrome, který umožňuje blokovat vybrané domény. Problém: snadné pro uživatele domény znovu odblokovat.
• Uživatel si upraví soubor "hosts" v operačním systému Windows přidáním blokovaných domén (C:\Windows\System32\drivers\etc\hosts). Soubor "hosts" může editovat pouze účet se správcovským oprávněním. Tady by byla možnost, že účet závislého/adikta nebude mít tato práva, a účet s těmito právy bude mít pouze něco jako opatrovník (ne nutně v technicky právním slova smyslu). Problém: snadné pro uživatele to znovu odblokovat.

Omezení článečku a náměty:

• Některé výroky by bylo možné/lépe prolinkovat na ověřující zdroje.
• Některé zdroje snad uvádí, že "online gambling" je návykovější/adiktivnější než tradiční "gambling". Lépe dohledat a zpracovat.
• Zkratka ISP je z angličtiny. Snad existuje i česká zkratka.
• Slovo "operátor" je možná užito nekonvenčně ve vztahu k ISP; vyšetřit. Na druhé straně "operátor" je prostě jenom provozovatel a není jasné, proč by internetoví poskytovatelé měli být "poskytovatelé", zatímco poskytovatelé mobilní telefonie měli být "operátoři". Spíš se to jeví jako terminologický artefakt (umělost?) konvence a historie.
• Není něco podobného nyní v U.K., díky onomu safety act či jak se to jmenuje?
• Neřeší nyní (červenec 2026) podobné téma Babišova vláda? Něco je v irozhlas.cz, 8. února 2026; něco je v seznam.cz, 6. červenec 2026.

Disclaimer: velká část myšlenek výše je z mé hlavy, ale po vytvoření iniciálního draftu/konceptu textu jsem text konzultoval s Gemini. Formulace z Gemini nekopíruji; používám ho pro obohacení myšlenek a námětů. Námět k tomu, že existuje internetová adikce, mám ze zdroje, který neuvádím, protože k tomu neudělil souhlas (ale neptal jsem se). Některé myšlenky zde prezentované jsem možná zmínil již zde: Wikiverzita: Uživatel:Dan Polansky/Internetová adikce.

Odkazy:

• Ulysses pact, en.wikipedia.org – Odysseus se snad nechal přivázat ke stěžni, aby odolal sirénám, tak česká Wikipedie (dodělat: odkaz např. na Britannicu); a mužům snad přikázal zalít uši voskem
• Rejstřík vyloučených osob (RVO), hazardni-hrani.cz
• Wikiverzita: Uživatel:Dan Polansky/Internetová adikce – vede další odkazy k tématu internetové adikce, které se v české terminologii někdy (často?) říká "netolismus"

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 14. července 2026.