Sunday, June 04, 2017

Millův princip újmy

Millův princip újmy, anglicky Mill's harm principle, v mé formulaci říká, že stát nesmí omezit jedince s užitím zdůvodnění, že ho tím chrání před jeho vlastními činy. Dočíst se o něm lze v Harm principle, Wikipedia, v Mill's Moral and Political Philosophy, Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP), a formulován je v J. S. Millově On Liberty. SEP obsahuje následující anglickou formulaci Millova principu újmy: "That the only purpose for which power can be rightfully exercised over any member of a civilized community, against his will, is to prevent harm to others", česky, jediný účel ke kterému se smí užít moc proti kterémukoliv členu civilizovaného společenství proti jeho vůli je zabránit újmě (škodě?) druhým. Výraz "Millův princip újmy" je v české literatuře málo k nalezení. Česky psaná či přeložená díla užívající tento výraz zahrnují český překlad od Haidt 2013 a diplomová práce Liberalismus J. S. Milla, 2016, MUNI (text práce). Jiný výraz, téměř k nevidění, je "Millův princip škody". Další výraz téměř k nevidění je "Millův princip ublížení", k vidění v Svoboda projevu, Wikipedie.

Příkladem porušení Millova principu by bylo, kdyby nějaký stát zakázal Reinholdovi Messnerovi horolezectví se zdůvodněním, že se tím vystavuje vyhnutelnému riziku vlastní smrti. Zajímavé je že princip lze obejít argumentací, že Messner tímto horolezením dává špatný příklad a navádí ostatní k horolezení, čímž už, byť nepřímo, způsobuje újmu druhým a stát který by této újmě druhým bránil by neporušil Millův princip. V tomto duchu by u R. Messnera šlo argumentovat že svým nadšením strhnul k horolezectví svého bratra Günthera a tím nepřímo spoluzavinil jeho smrt. Podobných příkladů kdy někdo vyhnutelně riskuje svůj život pro potěšení či z jiných nenázorných důvodů je mnoho, např. závodníci formule 1, provozovatelé extrémních sportů, kuřáci, uživatelé tvrdých drog, aj.

Socializované zdravotnictví aplikaci Millova principu komplikuje: kdo zbytečně podstupuje zdravotní riziko tím zbytečně vytváří riziko hospodářské škody pro stát který platí jeho léčbu. Stát který by těmto zdravotním rizikům bránil by se bránil hospodářským škodám, a nemohl by být obviněn z toho že jen příliš dbá o dobro omezovaného. V podobném duchu by se však stát bránil hospodářským škodám i z titulu že mu u produktivních daně platících lidí hrozí výpadek daňového příjmu tehdy pokud oni zbytečně riskují smrt.

Millův princip diskutuje Karl R. Popper v knížce Alles Leben ist Problemlösen, v kapitole 10. Bemerkung zur Theorie und Praxis des demokratischen Staates, u mě na straně 232. Tam mu Popper říká "Millsche Prinzip" a odkazuje na Millovo dílo On Liberty. Popper tam například řeší zda z Millova principu plyne že stát nesmí nutit spolujezdce v autě se připoutat; zastánce užití principu v této situaci by mohl říct, že nepřipoutáním spolujezdec ohrožuje pouze sám sebe a že v tom mu stát nesmí bránit.

Zajímavá mi připadne následující Popperova citace Kanta: "... Eine Regierung, die auf dem Prinzip des Wohlwollens gegen das Volk ... errichtet wäre, d. i. eine väterliche Regierung (imperium patternale) ..., ist der größte denkbare Despotismus ...".

Millův princip je nejspíš kontroverzní, a jeho aplikace je nepřímočará. Můj postoj, shodný či podobný tomu Popperovu, je že i když tento princip nelze neomezeně uplatnit, přesto je důležitý, i kdyby se aplikoval pouze v omezeném rozsahu. Modifikovaný Millův princip újmy by mohl znít takto: Kdykoliv státní moc poruší nemodifikovaný Millův princip újmy, musí pro to mít neobvykle dobrý důvod.

Máte-li rádi video a umíte anglicky, toto mi přijde vydařené: The Harm Principle: How to live your life the way you want to, BBC Radio 4.

Odkazy:
- Mill's Moral and Political Philosophy, Stanford Encyclopedia of Philosophy (SEP)
- Harm principle, Wikipedia
- On Liberty by J. S. Mill, Wikisource
- The Harm Principle: How to live your life the way you want to, BBC Radio 4
- Seat belt legislation (Zákonodárství o bezpečnostních pásech), Wikipedia - zvl. oddíl Opposition
- Bicycle helmet laws (Zákonodárství o přilbách na kolo), Wikipedia
- Bicycle helmet laws by country, Wikipedia

Wednesday, July 06, 2016

Does the 2016 Brexit referendum show a clear result?

I don't think the referendum result is a clear and unequivocal one. The EU leave achieved approximately 52% in its favor, mere 2% above the neutral 50%. Admittedly, the difference between 48% and 52% is 4% rather than 2%. However, the 2% data point is justified to be selected as the relevant one given that it would suffice to change the minds in the opposite direction of slightly more than these 2% of people for the result of the referendum to be the opposite.

Exit from the EU seems to be a change of constitution-changing character and therefore, constitution-changing supermajority should be required for that to happen. However, in the UK, there does not seem to exist a special supermajority threshold required to make changes to the constitution; in fact, there does not seem to be any single document entitled "Constitution". Furthermore, supermajority was not required for Sweden when it joined the EU with mere 52.3% gained in a referendum in favor of joining the EU.

Am I right? Is there in fact a supermajority threshold in the UK? How do the judges in the UK know which bills are parts of the implied constitution and which bills are not?

Percentages achieved in referendums for EU entry, from Wikipedia:
- Austria: 66.6%
- Croatia: 66.67%
- Czech Rep.: 77.3%
- Denmark: 63.3%
- Finland: 56.9%
- Hungary: 83.8%
- Ireland: 69.9%, 68.7%
- Italy: 88.1%
- Latvia: 67.5%
- Lithuania: 91.1%
- Malta: 53.6%
- Norway: 47.8%
- Slovakia: 93.7%
- Slovenia: 89.61%
- Sweden: 52.3%
- U.K: 67% - 1975
Of the above, Finland's, Malta's and Sweden's percentages are suspectly low; Norway percentage did not lead to EU entry. Denmark's 63.3% is below 2/3 but above 60%, which is the threshold required in the Czech Republic to change its constitution.

A haphasard selection of constitution-changing parliamentary majorities is as follows, based on WP:
- Austria: 2/3
- Australia: 50% in the house, but referendum has to succeed as well, with two kinds of majorities required for the referendum, one per vote and one per state
- Czech Republic: 3/5
- France: 50% in a referendum, or 3/5 in Congress
- Germany: 2/3 except for immutable areas of constitution
- Ireland: 50% in a referendum
- Italy: complicated, with 2/3 figuring there in some way, but with the alternative option of referendum, it seems
- U.S: 2/3 in the houses, or something more complicated in relation to national convention
- Slovakia: 3/5
- South Africa: 2/3

Some relevant links:
- Why was the Brexit referendum conducted as a simple majority vote?, stackexchange.com
- Parliamentary sovereignty, parliament.uk
- Category:Referendums related to European Union accession, wikipedia.org
- United Kingdom European Communities membership referendum, 1975, wikipedia.org
- Constitutional amendment, wikipedia.org
- Template:Constitutions of Europe, wikipedia.org
- Referendums related to the European Union, wikipedia.org

Saturday, January 20, 2007

Jak kupovat zahraniční literaturu v Česku

Nákup zahraniční literatury z Česka, předně v anglickém ale i v německém jazyce, je stručně shrnut v následujícím, na základě mé zkušenosti.
  • Přes Amazon.de:
    • Poštovné a balné do Česka činí v lednu 2007 jen 6 €, to je při 28 Kč/€ asi 170 Kč. Stává se neškodným při odběru více knih.
    • K dostání je většina anglické literatury dostupné na amazon.com.
    • Platba
      • Předně: Debetní kartou české banky s aktivovanými platbami přes internet.
        • Aktivaci je třeba výslovně v bance provést, alespoň v případě České spořitelny.
        • Vyzkoušenu mám platbu z České spořitelny
      • Z německého konta, ať již vašeho či konta vašeho známého.
        • Mám vyzkoušeno.
      • Kreditní kartou české banky.
        • Nemám vyzkoušeno.
    • Doba doručení: týden až dva týdny ode dne objednání.
      • Případ:
        • Datum objednání: 22. února 2007
        • Datum odeslání z Německa: 2. března 2007
        • Datum doručení do Česka: 7. března 2007
        • Uplynulo: 14 dní
      • Případ:
        • Datum objednání: 30. května 2007
        • Datum odeslání z Německa: 31. května 2007
        • Datum doručení do Česka: 6. května 2007
        • Uplynulo: 8 dní
    • Omezení: Z Česka nelze objednat ty knihy, které jsou nabízeny přes Amazon market place.
      • Knihy prodává ne přímo Amazon, nýbrž jeho partneři.
      • O omezení se dozvíte při pokusu o objednávku.
  • Přes Amazon.com a Amazon.co.uk:
    • Nemám zkušenost.
  • V Českých kamenných a internetových knihkupectvích:
    • K dostání je krajně omezený výběr; platí to konkrétně o internetovém obchodě Vlatava.cz.
(Klíčové výrazy: Jak kupovat cizojazyčnou literaturu, cizojazyčná literatura, zahraniční knihy, cizojazyčné knihy, nákup cizojazyčné literatury, akvizice cizojazyčné literatury, kupování cizolazyčné literatury, nákup zahraničních knih, nákup cizojazyčných knih, jak kupovat zahraniční knížky.)

Labels:

Tuesday, January 31, 2006

Chordpack

I have created a Perl program Chordpack for typesetting of songs with guitar chords using program for creation of electronic documents LaTeX. Chordpack is hosted at Google sites. I would not write it in Perl programming language any more. Beware that Chordpack is useful only for technically minded users. Users of Chordpack do not shy away from such tedious tasks as installing LaTeX on their computers.

Download
License
  • GNU GPL

Labels:

Songbooks

I have created some free songbooks with guitar chords in pdf, available for download here. One of them is songbook Beatles Complete set for A4 paper format, also available in US Letter (8.5 x 11) format. Another one is songbook of Czech musician Vlasta Redl (also availablee in postscript), also available in a version for creating booklets (and the same in postscript).

PDF downloads
See also

Labels:

Alfred - Model Checker

(Read further only if you are a theoretical computer scientist.) I have implemented model checker Alfred as part of my master thesis. The model checker decides the validity of formulas of alternation free modal mu-calculus for push down systems, and push down automata. The model checker implements the algorithm described in article Reachability Analysis of Pushdown Automata: Application to Model-Checking. Modal Mu-calculus is a temporal logic with fixed point operators, of branching time, as opposed to a linear-time logic like LTL.

For a pdf file with the text of the master thesis and for the source code of the model checker, see http://sites.google.com/site/danpolansky/alfred. See also Model checking at Wikipedia.

Labels:

Tuesday, January 10, 2006

Jak pracovat s blogem a co se s ním dá dělat

Co následuje je starý článek, jejž dnes nemohu bez dalšího podepsat. Jako osobní portál sice blog užít lze, však jen s přimhouřením oka. Nalezení lepšího nástroje chybí; na mysl mi příchází portál založený na wiki. Vadí mi předně, že v URL článku blogu na bloggeru je datum vytvoření článku. Blog na rozdíl od wiki neumí historii změn. Navigace blogu je přizpůsobena myšlence portálu novin, nikoliv myšlence stabilních článků, jež je třeba postupně vylepšovat a rozšiřovat.

Použití Blogu Příspěvky lze editovat včetně data a kategorie. Lze je smazat. Blog lze tak použít jako osobní portál. Nelze přímo vkládat obrázky. Kategorie zadávají pouze plochou strukturu, nikoliv hieararchickou. Hierarchickou strukturu lze simulovat pomocí vhodných názvů kategorií, například Programovací jazyky a Programovací jazyky > Java. Takové kategorie jsou díky abecednímu třídění blízko u sebe. Ač je blog navržen pro tvorbu záznamů s časovou strukturou, lze ho použít i jinak.

Editování bohatého textu Je možné použít editor bohatého textu, který vytváří snesitelný kód HTML, a je co-vidíte-to-dostanete. Editor umí snadno nastavit barvu písma. V jiné záložce lze editovat přímo HTML kód, či ho přímo vložit. Editor neumí tabulky. Tabulky lze však vytvořit nejprve v Microsoft Wordu, a následně vložit do blogu pomocí copy-and-paste.

HTML editor neumožňuje editování hlavičkových stylů; ty třeba zadat v HTML kódu. To není vhodné, pokud chcete napsat článek obsahující oddíly. Možná ale ani hlavičky nepotřebujete, neboť místo nich mohu použít styl uvádějící odstavce tučným obsahem odstavce.

Rizika používání blogu V první řadě si může každý přečíst co píšete, takže si musíte dávat pozor na jazyk. Tím ale vznikají vhodné komunikační návyky. S tím souvisí nebezpečí, že třetí strany odhalí obrazec vašeho myšlení a stanete se pro ně předvídatelní. Další věc je možná ztráta v blogu vytvořených textů v případě, že by provozovatel blogového systému technicky selhal. To je krajně nepravděpodobné; provozovatel je Google a dělá pravidelné zálohy. Kromě toho má stránky nakešované Google, takže je velká šance, že by alespoň část informace šlo obnovit tímto způsobem. Krajním řešením v případě obav by bylo pravidelné vlastní zálohování pomocí wgetu. Závěr: žádná podstatná rizika nebyla odhlena.

Přístupnost pro netechnickou populaci Blogy se vyznačují velmi nízkými náklady na zveřejňování myšlenek, především pro netechnickou populaci. V principu je navíc k dispozici anonymní zveřejňování, stačí si zaregistrovat poštovní adresu v jejímž jméně není odkaz na skutečného vlastníka, a okamžitě získáte i odpovídající blog, který mohu pojmenovat jakkoliv.

Jiná věc je, že se bloggeři vyžívají v kopírování částí pavučiny do svých blogů, místo aby si udělali vlastní myšlenky. Oblíbené jsou také citáty a vůbec všechno, k čemu není potřeba vůbec žádná duševní námaha.

Blog jako znalostní báze, s příspěvky a opravami od ostatních Další zajímavá vlastnost blogu jsou komentáře. Ač na rozdíl od wiki nemají ostatní uživatelé možnost texty měnit, mohou posílat komentáře. Pokud pošlou takto uživatelé kritiku textu, neboli zprávu o chybě, autor textu může chybu odstranit nebo na námitku výslovně v textu reagovat. Uživatelé mohou posílat pomocí komentářů celé nové odstavce, které může majitel blogu zkopírovat dovnitř článku a případně upravit. Blog tak může fungovat stejně dobře, jako třeba dokumentace PHP, která umožňuje uživatelům posílat komentáře.

Celková aktivita vývoje blogu pak může vykazovat stejné obrazce jako vývoj volného softwaru - hlavní programátor přidává velké změny a vyvíjí nové funkce, zatímco drobní přispěvatelé opravují chybky a přidávají drobná vylepšení.

Zda je pro tento případ použití blog vhodnější než wiki je diskutabilní. Oproti většině wiki motorků se blog může pochlubit bohatým viditelným formátováním.

Zpožděná publikace článků Je možné vytvořit příspěvek, jehož datum publikace leží v budoucnosti. Tento příspěvek není veřejnosti přístupný dokud nenastane datum publikace.

Prohledávání V horní části blogu je pole a tlačítko umožňující prohledávání blogu pomocí Googlova vyhledávacího stroje.

Profesionální vzhled a výměna vzhledu Vzhled blogu je určen nikoliv pevně v textech článků, nýbrž pomocí kaskádových stylů. Kaskádový styl blogu lze snadno vyměnit na základě nabídky poskytované blogovým strojem, bez znalosti podkládající techniky kaskádových stylů. V případě bloggeru jsou styly profesionálně vyladěné, šetřící práci blogaře. Pokud chce blogař přesto mít libovolně přizpůsobený vzhled, může ho vytvořit z nuly nebo úpravou profesionálně vyladěného stylu nabízeného bloggerem.

Labels:

Monday, July 11, 2005

Using Mediawiki

What follows are personal notes on using MediaWiki.

Backing up Content


To back up content of MediaWiki, run the following [1].
php maintenance\dumpBackup.php --full > full.xml
Alternatively, run mysqldump as follows [2].
mysqldump -u user -p password -B wiki-database-name > wikidb.sql

Installing MediaWiki on SourceForge

See one of the following links.
See also

Labels:

Friday, June 03, 2005

Studijní materiály pro Fakultu Informatiky Masarykovy Univerzity na Webu

Následují odkazy na studijní materiály pro Fakultu informatiky Masarykovy univerzity.
Zadání písemek psaných na Fakulatě informatiky

Následuje několik zadání písemných testů proběhlých na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity. Zadání dobře ukazují, co se v předmětech skrývá a které otázky je třeba si klást. Následující tabulka obsahuje odkazy na Pdf obsahující zadání pro jednotlivé předměty, a dále na zdrojové soubory v LaTeXu a případně na soubory Xfigu.
Matematická logika TeX
Algebra II TeX
Fuzzy množiny TeXXFig
Komunikace a paralelismus TeX
Geometrické algoritmy I TeX
Logické programování I TeX
Státnice 2000 TeX
Matematická analýza TeX
Grafové algoritmy TeX
Teorie her TeX
Vyčíslitelnost II TeX
Překladače TeX

Materiály poskytované učiteli Fakulty informatiky

(Klíčová slova: FI, MUNI, Faculty of Informatics, Masaryk University)

Labels:

What e-mail name conventions are used

This is a small overview of what e-mail name patterns I have encountered and which I find preferable. Let us assume that my name is Thomas Kuhn and my postal address is structure.com.

The most prevalent pattern or convention is thomas.kuhn@structure.com, this is my favorite. Other patters are tkuhn@structure.com and ThomasKuhn@structure.com. Also, note that Thomas.Kuhn@structure.com is not really different from the first one, because capital letters do not matter in e-mail names.

Another option would be tom.kuhn@structure.com.

Labels:

SourceForge is highly helpful in developing free applications

SourceForge is a web site for managing open source application. What strikes me most about it is the transparency it brings including the statistics. You can see how many downloads and page views the project has and had, together with all the history of activity, that all compared to other projects. You can see what kind of applications are found useful by users, and you can estimate the cash contribution your project is making on the global scale, thus controlling at least a bit if the activity of development is economical in terms of value.

Unlike commercial projects, free projects have hard time measuring the contribution and efficiency of consumed resources like time and concentration of their developers. Some economic mathematical model should be developed to enable estimation of contribution of such projects, provided that their developers want to create value rather than just have a good time, the two not being necessarily at cross-purposes.

Labels: