Wednesday, August 12, 2026

Mechanismus pro referendum, který ruší pobídku pro abstinenci za účelem opozice

Snad jsem něco podobného již někde psal či publikoval. Nevím však, kde; v anglické Wikiverzitě? Možná se budu opakovat.

Referenda někdy trpí malou účastí vůči nedosaženému povinnému kvóru pro to, aby referendum bylo platné. Kvórum snad lze definovat jako minimální účast v procentech účastníků na počtu všech oprávěných voličů taková, že při nedosažení této účasti je referendum neplatné. Např. kvórum 50 % považuji za absurdně vysoké. Malá účast je někdy způsobena tím, že opozice vybízí opoziční voliče k neúčasti, aby tím nikoli otevřeně zaoponovali, nýbrž tímto krokem přispěli k zneplatnění referenda.

Design principů/pravidel kvóra tak, aby se abstinovat oponentům nevyplatilo:

  • PKV1: Do kvóra se počítá pouze podpora a nikoli opozice/nesouhlas, a to s požadovanou hranicí účasti 10 %.
    • Komentář: To mi intuitivně přijde nejrozumější. Při účasti opozice stejně velké jako podpory je to účast dohromady alespoň 20 %. Pakliže se opozice svou účastí nechce podílet na vládě skrze hlasování, v tom jí jistě nikdo nemůže bránit, ale to už je její problém.
  • PKV2: Jako výše, ale s hranicí 20 %.
    • Komentář: Pro ty, kterým by 10 % přišlo příliš nízké. Při účasti opozice stejně velké jako podpory je to účast dohromady alespoň 40 %. Mě je to nesympatické; 40 % už se příliš blíží oněm na Slovensku nefunkčním 50 % (viz níže údaj o oněch 8 referendech).
  • PKV3: Jako výše, ale s hranicí 18 %.
    • Komentář: to je stanoveno tak, aby to zhruba lícovalo s níže zmíněnou hranicí 35 % (18 x 2 = 36 %). Dvě procenta dolů dobrá; lepší než nic. Nejsympatičtějí mi zůstává PKV1.
  • PKV4: Jako výše, ale s hranicí 15 %. 
    • Komentář: přirozený půlící kompromis mezi PKV1 a PKV2. 

Podle české Wikipedie mají místní (ne celostátní) referenda v Česku kvórum 35 % (nemám teď energii to nezávisle ověřovat; snad to mají správně). To je blíže návrhu PKV2, který však jde až na 40 %. Kdyby se mnou výše navržený mechanismus nepoužil a šlo by se na celkovou účast včetně opozice, viděl bych radši kvórum 20 %; při abstinenci pro účel opozice by to stejně při opozici stejně velké jako podpora dalo oněch 40 %. Důsledek použitých 35 %: nechť například 68 % oprávněných voličů má zájem se vyjádřit a mírná většina je pro; opozice (něco méně než 34 %) zabojkotuje a hlasování selže jako neplatné, při něčem, co by bez bojkotu byla 68 % účast, což podle mě není vůbec málo.

Pak je tady otázka, zda je nutná jakási petice a kolik hlasů na ní. Na to nemám nyní odpověď. Je jasné, že příliš vysoký počet je nevlídná překážka, a příliš nízký počet umožňuje trolování (Franta Kocourek, Rudy Kovanda a další alegorické vozy).

Místo petice občanů by bylo možné referendovou iniciativu dát i poslancům. Pakliže by například 50 poslanců (30?) celostátní referendum v určitém znění podpořilo, muselo by se vypsat (dolní komora Česka má 200 poslanců). 

V roce 2023 proběhlo na Slovensku referendum, které mělo účast voličů 27 % a bylo prohlášeno za neplatné, protože to na kvórum nestačilo. Podmínkou byla "více než polovina oprávněných voličů". A o tom mluvím; to je špatně. Nevím teď, kolik voličů podpořilo, ale je šance, že skrze PKV1 by referendum prošlo. Z téhož zdroje irozhlas.cz, "Z předchozích osmi referend konaných v novodobé historii Slovenska jen v jednom případě účast v této pětimilionové zemi přesáhla 50 procent. Šlo o referendum v roce 2003 o vstupu Slovenska do Evropské unie." Tak to sedí; příliš vysoké kvórum.

Strana, která má v Česku referendum jako své hlavní téma, je Okamurova Strana pro přímou demokracii (SPD). Viz např. jejich usnesení: Politické usnesení SPD. Jak patrné, strana má referendum ve jméně skrze výraz "přímá demokracie".

Proti nižšímu kvóru: námitka jistě může znít, že při malém kvóru odevzdané hlasy nejsou reprezentativní pro celou populaci. Nicméně: 1) proč tedy není podobné kvórum pro parlamentní volby? 2) Pakliže referendum bylo dobře avizované, pak ti, kteří nejsou reprezentováni, jsou ti, kteří se zdrželi dobrovolně možnosti být reprezentováni. Jistě by šlo i namítnout, že lidé se třeba otázkou vůbec nechtějí zabývat. Nicméně v tom případě si mohou nechat poradit od své oblíbené strany, jak mají hlasovat. Lze připustit, že 3) bylo-li by referend hodně, pak by to bylo pro občany obtěžující, ve smyslu, že by se cítili nuceni hlasovat, aby zabránili špatnému výsledku; někdo by je okrádal o zdroje jako je čas a pozornost. Aby referend nebylo příliš mnoho, je vhodné dobře nastavit onen potřebný počet hlasů v občanské petici či poslanecké petici, aby nebyl příliš nízký. A tento počet může být zkraje nastaven radši vyšší, než Česko získá s celostátními referendy větší zkušenost; ale ne prohibitivně vysoký. Též by se mohlo ustanovit, že mezi dvěma po sobě jdoucími celostátními referendy musí uplynout alespoň 3 měsíce; nevím.

Příklad vybízení k bojkotu referenda ze strany opozice: něco se mi mate, že při brněnském referendu o nádraží v roce 2016 opozice vybízela k bojkotu a Gemini též něco takového naznačuje. Důkazy nemám.

Co nejlepší stanovení hranice pro principy PKVx: s věcí by se dalo pohrát pomocí nějaké rozsáhlejší odborné studie. Někdo by si mohl i pohrát se simulací Monte Carlo, pokud by to něčemu pomohlo. Mé návrhy jsou jaksi narychlo intuitivní, byť informované nahodile sesbíranými empirickými vstupy. Hlavní vágní princip: ani nefunkčně vysoké, ani titěrné.

Terminologická: abstinence ve smyslu zdržení se v hlasování je snad slovo v češtině neobvyklé (viz IJP; nicméně v SSJČ "zř. a. českých poslanců na říšském sněmu"). Je to ve vztahu k anglickému abstain. O alkoholické nápoje se zde nejedná. Oproti "zdržení se" je to jedno slovo bez "se" a to mi přijde dobré.

Zkušenost z anglického Wikislovníku. Ve wiki zase o tolik nejde; to je velký bod kontrastu. Nicméně. Tamější hlasování, se kterými mám zkušenost často i jako iniciátor, mají téměř nebo zcela povahu referenda. A podle mé zkušenosti do hlasování přijde typicky jen zlomek aktivních editorů, (o hodně) méně než 10 %. Někteří editoři podle mé zkušenosti hlasování bojkotují. Ale to mají smůlu, kromě případu, kde mi jednou někdo jedno hlasování smazal. Anglický Wikislovník žádné kvórum nemá (či neměl, když jsem se naposledy díval); to je zvláštní, ale je to tak. Hlasování běží dostatečně dlouho na to, aby opozice stihla zaoponovat; tam je to jeden měsíc. Nenavrhuji nějaké vysloveně titěrné kvórum (jedno promile?) pro reálnou politiku nebo dokonce absentní kvórum. Ale oponuji relativně vysoká kvóra jako je 50 % nebo i 35 %. A navrhuji mechanismus, kterým se pokušení bojkotovat vytratí.

Jak funguje Švýcarsko ohledně kvóra? Dle Gemini nemá Švýcarsko pro referenda žádné kvórum, ale nedaří se mi to narychlo ověřit. Ano, umím si i toto představit pro Česko, byť to nenavrhuji, protože to pro Česko mám za příliš kontroverzní pro domácí politické obecenstvo. Možný princip/motto pro Švýcarsko: když někdo nechce spoluvládnout, tak holt nevládne a nemá si na co stěžovat: to je jeho volba. Ale je možné, že to Gemini opravdu popletl či zjednodušil.

Otázky, náměty, vady, příležitosti k zlepšení apod.:

  • Co k této otázce říkají pravidla fungující přímé demokracie, Švýcarska?
  • Co takhle nalézt seznam již uskutečněných místních referend v Česku, která byla neplatná, a odhadnout, zda by dle PKV1 prošla? K přesnému určení nestačí údaj o účasti nýbrž je nutno znát i, kolik bylo podpory; s údajem o účasti lze pouze odhadovat. Gemini něco odpovídá, ale to se musí ověřit.

Odkazy:

Disclaimer ohledně užití Gemini: po iniciálním draftu jsem ho konzultoval s Gemini pro zíkání dalších myšlenek, nejistých informací a námětů. Formulace jsou všechny moje, ostatně většina námětů též.

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 12. srpna 2026.

posted by Dan at 12:09 PM

0 Comments:

Post a Comment

<< Home