Ke kritické práci s Wikipedií, ať již českou, anglickou, či jinojazyčnou

Skeptik či pesimista může namítnout, že Wikipedie je natolik neseriózní a nespolehlivý zdroj, že je lepší do ní ani nenahlížet. Je to podle mě ne zase tak špatný přístup, ale zároveň mi přijde, že existuje něco jako rozumný kritický způsob práce s Wikipedií, zvlášť s anglickou Wikipedií. Pokusím se nastínit některé principy či myšlenky.

Některé kritické otázky při čtení článku ve Wikipedii:

• Je mnoho vět řádkově ozdrojovaných? Nebo jsou reference pouze na konci? Nebo nejsou reference vůbec?
• Jaký je objemový poměr mezi řádkově referencovanými větami a nereferencovanými větami? 
• Pro českou Wikipedii: vede článek i českojazyčné zdroje? Je hlava článku vůbec podložená/substanciována českými zdroji? 
• Při nahodilém výběru řádkových referencí k větám: opravdu je věta substanciována/podložena citovaným zdrojem?
• Jaké námitky či návrhy na změnu byly zvednuty na diskuzní stránce článku?
• Je celková kompozice/organizace podezřelá?
• Vykazuje článek něco jako křiklavou novolevicovou orientaci?
• Je článek na téma, které podléhá politickým zájmům? Např. matematika a fyzika méně podléhají politickým zájmům než zeměpis/geografie a dějepis/historie.
• Jakou zajímavou informaci dává porovnání s jinojazyčnou Wikipedií, např. českou proti anglické a německé nebo i francouzské?
• Vznikl český článek pouhým překladem z anglické Wikipedie, často ze staré revize? Nebo je to naopak článek pro české reálie, jako je česká geografie/místopis, česká historie, české události aj., kde je zvýšený zájem místních téma zpracovat na svůj náklad? Někdy či často je zájem o původní zpracování i pro nečeská témata.
• Je pro dané téma vhodná Wikipedie v lingua franca (angličtina, bývala u nás němčina, dříve v Evropě latina), jejíž články sleduje obecně násobně více očí než české, nebo je vhodná i česká Wikipedie? (Částečně redundantní k otázce výše.)
• Ukazuje pohled do historie revizí malý počet editorů, dávající podezření na nízkou úroveň scrutiny? Zase malý počet editorů nemusí být na škodu; tak jednoduché to není.
• Je-li počet editorů malý, mají editoři v uživatelské stránce uvedenu kvalifikaci související s oborem nebo i jinou kvalifikaci, jako je akademický titul, bytí studentem oboru aj.? V anglické Wikipedii např. editují někteří vysokoškolští učitelé tak přiznaní; někoho takového jsem snad viděl v souvislosti s počítačovou vědou (konvenčně se říká "informatikou").
• Lze z historií editací identifikovat pravděpodobné editory, kteří článek ovládají? Zase ovládání nemusí být ještě nutně věcně špatná věc: mohou článek bránit před poškozením. Ale je to věc hodná pozornosti při kritickém hodnocení článku.

Výše uvedený seznam otázek představuje ambiciózní přístup, představující mnoho práce pro čtenáře. Nicméně alespoň princip nezávislého ověření jinde je doporučeníhodný. Je-li čtenář někdo, kdo pracuje na bakalářské či magisterské práci, může si však značnou část tohoto ambiciózního přístupu dovolit (výraz "ambiciózní přístup" jsem si vypůjčil z německého textu ke specifikaci/regulaci Basel II, po paměti; snad jsem to nepopletl, i když to je tak trochu jedno).

Některé hodnotné aspekty Wikipedie:

• Wikipedie jako větami indexovaný katalog seriózních zdrojů, často online. Platí pro věty obsahující řádkové reference. Pozor však, že tento katalog může být zaujatý, např. vylučující neseriózní pravicové zdroje, zato ponechávající podobně neseriózní levicové zdroje.
• Wikipedie jako dobrý katalog dalšího čtení/externích odkazů, ale tento aspekt oslabují ti, kteří toto další čtení (externí odkazy) mažou či silně redukují a to často hromadně a bez nuance (viděl jsem v anglické Wikipedii).
• Wikipedie jako zdroj kanonických českých hlav (názvů článků). To se zase často nedaří.
• Wikipedie jako zdroj hypotéz k nezávislému ověření.
• Wikipedie jako často relativně seriózní zdroj pro matematiku, fyziku a další politice nepodléhající či málo podléhající obory, zvlášť ta anglická. I geografie má řadu témat, která politice spíše nepodléhají, ale např. politické přiřazení Krymu politice podléhat může (nemusí; nedíval jsem se).
• Aj. 

 Rizika i na pohled dobře ozdrojovaného a organizovaného článku:

• Může být různými způsoby zaujatý. Je-li např. americká (U.S.) akademie dominovaná novolevicí (říká se jí "moderní levice"), jak tvrdí někteří američtí konzervativci, pak zdrojování ze "spolehlivých" akademických amerických zdrojů vytvoří novolevicově zaujatý článek; příklady nechybí.
• (Podbod na stejné odrážkové úrovni) Problém výše se může týkat i jinojazyčných akademií než anglickojazyčných. Bylo by tomu tak tehdy, pokud by zaměstnání v často státní či státem placené sféře častěji hledali lidé levicově orientovaní, nebo naopak, kdy by nevědomý (či vědomý) střet zájmu měl tendenci vést k posunu směrem k levicové orientaci ze strany akademiků (nekousejte do ruky, která vás živí; koho chleba jíš, toho píseň zpívej apod.). Ale: může to být složitější. Řečeno jasněji: pakliže levice spíše podporuje financovaní akademických zaměstnání a pravice méně (někdo z těch nových pravicových politiků v Česku snad hrozí definancováním), pak akademický zaměstnanec má objektivní zájem (subjektivní ne nutně) podporovat levici.
• (Podbod na stejné odrážkové úrovni) Z výše řečeného nijak neplyne, že pravice je neutrální, když jde např. o klimatickou změnu. Např. kdo věří ve všemohoucího Boha, ten se přece žádné klimatické změny nemusí bát, protože všemohoucí intervenující Bůh vše může zachránit a to v jakkoli špatném stavu. Neutralita je neutrální, ani levicová ani pravicová.

Příklad z anglické Wikipedie: chcete-li vědět o "Single Unix Specification", článek "Single UNIX Specification" mi přijde jako jeden z nejlepších zdrojů na internetu, i když https://www.unix.org/overview.html je silný konkurent. Je to téma, které Britannica jen tak nezpracuje. Na konci článku je seznam externích odkazů, který jsem tam snad z velké části vložil já a nikdo ho ještě nezredukoval.

Příklad z české Wikipedie: napadl mě jeden velmi pečlivě ozdrojovaný a zpracovaný článek, ale nechci ho platformovat či zviditelňovat zde, kvůli jeho tématu. Počkám, až si vzpomenu na jiný článek. Ale jako sebepropagace: mnou původně založený článek Vyplachování nosu mám za dost možná nejlepší v češtině na internetu; nevím. Dobré články by neměl být problém najít; mají na to kategorii.

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 17. září 2026.