Monday, August 10, 2026

Měla by Česká republika vystoupit z Evropské unie?

Disclaimer/omezení: Následující text jsem napsal relativně narychlo. Je jednostranný. V tomto stavu to není podle mého soudu dostatečně seriózní text. Musel bych však najít energii/gumpci dostat ho do stavu, který pro mě bude uspokojivý. Zatím je to pod heslem release early, release often, čili zveřejňujte brzy a často.

Měla by Česká republika (Česko) vystoupit z Evropské unie (EU), jako učinila Velká Británie (Spojené království)? Možná.

Klíčové slovo je czexit, po vzoru brexit (ten se anglicky píše Brexit s velkým B, snad proto, že je to událost a názvy událostí jsou s velkým, např. World War II, nebo i proto, že když je v angličtině slovo odvozeno ze slova začínajícího s velkým, velké písmeno zůstává, např. Microsoftie).

Masaryk, Beneš, Štefánik a další bojovali za politickou a správní samostatnost či autonomii českých a slovenských národů. (Na Masaryka snad Vídeň vydala zatykač; něco takového jsem snad četl v životopise mého oblíbeného filozofa Karla Poppera a zdroje v Google Books to jak se zdá potvrzují, ale nedaří se mi je pěkně odkázat.) Tento boj či zápas (obojí "mrtvé" metafory, anglicky struggle, německy Kampf) vyústil v roce 1918, ke konci První světové války, ve vznik Československa (nebo Česko-Slovenska) coby jednoho z nástupnických národních států po rozpadnuvším se Rakousku-Uhersku. Centrum rozhodování o Českých zemích a Slovensku se přesunulo z Vídně do Prahy (a pro některé záležitosti do Bratislavy, jejíž jméno bylo nástupnické po jméně Pressburg). Jazykem rozhodování už nebyla více němčina nýbrž čeština a slovenština. O přibližně století později Česká republika vstoupila do Evropské unie (či Evropského svazu); bylo to v roce 2004 dle české Wikipedie. A v roce 2007 byla podepsána Lisabonská smlouva (ratifikována v roce 2009). Výsledek: Česká republika pozbyla plné legislativní/zákonodárné autonomie; zůstala jí částečná autonomie. Rozhodne-li se například na Evropské úrovni GDPR, Česko má povinnost tuto úpravu implementovat/lokalizovat; nemůže říct, že se jeho zákonodárci rozhodli nic takového neimplmentovat. Navíc se Česko zavázalo opustit svou měnu českou korunu, což se zatím sice nestalo, ale závazek v principu trvá. Opuštěním koruny/národní měny by Česko ztratilo nástroje monetární politiky (ty by předalo do Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka); zůstaly by nástroje fiskální politiky (např. stimulace ekonomiky zvýšením agregované nominální poptávky prostřednictvím půjčování si peněz, které stát utratí). Je to slavný Americký akademický ekonom Milton Friedman kdo je zastánce užívání monetární politiky a menšího užívání fiskální politiky (ta je spíše keynesiánská). Bez vlastní měny už friedmanovský monetarismus Česká republika nemůže provozovat/implementovat, i kdyby chtěla. Oba zmíněné body dávají sníženou autonomii České republiky. Krize otevřených hranic (Merkel, rok 2015 aj.) ukázala sníženou schopnost či nemoudrost Evropské unie a jejích některých západních politiků (původně jsem zvolil silnější slova namísto "snížená schopnost" a "nemoudrost", ale provedl jsem pro jistotou autocenzuru). O sníženou schopnost se dost možná nejedná, spíše o následek novolevicové (doopravdy levicová podle mě není) ideologie; novolevici Musk říká "lunatic left", nepříčetná (etymologicky náměsíčná či měsíční) levice. A je otázka, do jaké míry bude Evropská unie/svaz Česku nutit podle mě vrcholně nesmyslnou genderovou ideologii.

Opuštěním EU by povinnost přijmout euro byla zrušena. A to mi přijde dobré, podle argumentů, které jsem nasbíral v anglické Wikiverzitě a který byly již zmíněny částečně i výše.

Ekonomické a administrativní nevýhody opuštění Evropské unie by byly značné. Bylo by potřeba vyřešit otázky schengenského prostoru volného pohybu osob, celních kontrol aj. Nejsem odborník a nedokáži dohlédnout, co by to vše způsobilo. Na druhé straně ani Švýcarsko ani Norsko v Evropské unii nejsou a daří se jim ekonomicky dobře. U Norska to však může být do jisté míry i tím, že mají prvotřídní přírodní zdroje fosilních paliv. Švýcarsko však takové zdroje nemá. Zajímavé je, že Švýcarsko je součástí schengenského prostoru.

Po případném vystoupení Česka z EU zákonodárcům Česka nic nebrání implementovat nařízení či direktivy Evropské unie, ale jen tehdy, pakliže si to přejí.

Proč je důležité či výhodné mít centrum rozhodování v Praze místo v Bruselu:

  • Praha je relativně blízko ze všech míst České republiky. Snad je největší vzdálenost vzdušnou čarou zhruba 300 km a autem do 400 km (do 4 hodin cesty) (tak Gemini)? A doprava do Prahy je podporována hustou sítí veřejné dopravy. Přitom přes 1 500 000 z 10 000 000 obyvatel Česka v Praze bydlí nebo do ní stejně dojíždí, což tedy činí 15 % na celkové populaci (ověřit). Dále by šlo nalézt údaj, kolik procent obyvatel Česka bydlí v dojezdové vzdálenosti 2 hodiny do Prahy veřejnou dopravou; údaj neznám (a autem to bude ještě více). Oproti tomu je z Prahy do Bruselu vzdušnou čarou přes 700 km (dle mapy.cz) a autem cca 900 km a 8,5 hodiny jízdy (dle Gemini). Dobře, to ještě pro Česko není tak špatné; z Atén do Bruselu je to cca 2000 km vzdušnou čarou.
  • Kdo chce ovlivňovat Českou politiku, stačí, když česky vystoupí v parlamentu, místo toho, aby buď hovořil lámanou angličtinou v Bruselu nebo dokonce česky s tlumočníkem. Na druhé straně si nepamatuji, zda v českém parlamentu opravdu někdy hovoří lidé, kteří nejsou poslanci. Možná mě to napadlo v inspiraci ze strany Severoamerické republiky, jak Spojeným státům snad říkal Masaryk. Dobrá. Přinejmenším český novinář napíše článek česky a osloví české voliče. Nebo využije YouTube, což se politicky stalo osudným např. Kateřině Jacques, když se patrně domnívala, že nemusí rozumět slovům, které užívá. Oproti tomu je oslovit všechny evropské voliče mnohem náročnější; ani angličtina nemusí stačit.
  • Apropó. Z jazykového hlediska není Evropská unie obdobou U.S.A. V U.S.A. lze celé voličstvo oslovit anglicky a jednací jazyk směnoven je dobře znám všem nebo téměř všem občanům. Už jen tento aspekt vrhá pochybnost na demokratický charakter Evropské unie: jak se mají voliči a občanská společnost účinně podílet na celoevropské politice, když buď neznají nebo oslabeně znají jednací jazyk?

Jak poukázal kamarád, ono politické centrum Rakouska-Uherska, Vídeň, je vlastně krásně blízko z České republiky vzhledem k dnešním dopravním prostředkům; z Brna je to snad 100 km do Vídně. Jednacím jazykem byla němčina a snad tato byla vyučována na školách v Českých zemích. Otázku tamního ovládání němčiny bych však musel důkladně vyzkoumat.

Je Evropská unie reformovatelná? Nevím. Zatím nejsou schopni ani ukončit cestující každoměsíční cirkus do Strasbourgu a zpět do Bruselu. Viz též moji rozcvičku Let the European Parliament stop going to Strasbourg. Může se však stát, že pod bolestí narůstajících problémů způsobených neolevicovou (náměsíčně pseudolevicovou) politikou začnou dominovat strany, kterým neolevice či novolevice říká krajní pravice, ale spíše se jedná o strany fakticky konzervativní či nejsou-li ty strany fakticky konzervativní, pak alespoň např. jejich politika uzavřených hranic je fakticky konzervativní (a v tomto smyslu byla československá KSČ konzervativní).

Z úvahy či analýzy výše mi neplyne jasně, že máme vystoupit z Evropské unie. Mám však za z této analýzy patrné, že tvrzení "pochopitelně Česko nemá vystupovat z Evropské unie" je naprosto netriviální a nezřejmé.

Strany v Česku, které vystoupení z Evropské unie podporují, zahrnují tyto:

K výrazu Evropská unie: lze spekulovat, že název Evropská unie namísto Evropský svaz byl zvolen i proto, že v západoevropských jazycích je to např. "union", tak aby to lépe na povrchu lícovalo. Naproti tomu byl Sovětský svaz (Savětskij sajuz; výslovnost dle anglického Wikislovníku, Советский Союз), a k tomu na povrchu zase lícuje Sovětský svaz. Mohla to být však i otázka marketingově ideologická: kdyby se ta entita nazvala Evropský svaz, mohlo by to lidi trknout, že tam přece jen bude nějaká podobnost s velkým bratrem na východě; nevím. K tomu však dodávám, že při už jen vzpomínce na Stalina a jeho zvěrstva, kterými snad soutěžil s oním malířem o to, kdo vyhraje cenu nejzlejšího politika historie (marketingově Stalin prohrál), by mělo být patrné, že Evropská unie/svaz je v řadě klíčových aspektů něco zcela jiného než Sovětský svaz. Vzpomeňme též ostudné tutlání černobylské havárie.

K schengenskému prostoru (pracovní hypotéza, s malým "s" dle NK ČR AUT, byť se mi to nelíbí): schengenský prostor je jeden prostor volného pohybu osob. Přijde mi, že by se tedy o ochraně hranic a imigrační politice tohoto prostoru mělo rozhodovat centrálně jednotně, a nebo by se měl prostor zrušit. Zejména mi přijde nepatřičné, aby německá politička zvala do prostoru ilegální imigranty; to není otázka pouze německá. Tedy by se mi to jevilo tak, že se musí udělat celoevropská jednotná imigrační politika. Jenže to je radikální zásah do autonomie států a další krok k federalizaci. A ona jednotná politika by nemusela být ve prospěch uzavřených hranic nýbrž ve prospěch novolevicové politiky otevřených hranic. Dobrá. Pakliže jsou dobré důvody jednotnou (anti-)imigrační politiku nezavádět, pak už mi to přijde tak, že schengenský prostor má být zrušen. To by však mělo mnohé velmi nepříjemné následky. Problém by nebyl tak palčivý, kdyby státy západní Evropy (západní ve smyslu kapitalistické za dob ČSSR) neprovozovaly k ilegálním imigrantům vstřícnou politiku, snad někdy pod vlivem pocitu historické viny za kolonizaci apod. (např. Polsko žádnou vinou za kolonizaci netrpí). Nicméně. Hovoříme-li o Česku a nikoli celoevropsky, pak by i individuálně Česko mohlo vystoupit z schengenského prostoru, aniž by zároveň vystoupilo z Evropské unie. To by nejspíš záporně dopadlo například na lidi, kteří žijí poblíž německé hranice a dojíždějí do Německa za prací (a často oni dojíždějící nemusí žít poblíž německé hranice). Možná existuje nějaké řešení, jak ono dojíždění za prací usnadnit i bez schengenského prostoru; to by se muselo vypracovat. Osobní poznámky: v roce 2001 jsem začal pracovat v Německu v oboru vývoje softwaru. Dostal jsem povolení k pobytu, které vyřídil můj zaměstnavatel; ten musel státním úředníkům argumentovat, že mě potřebuje. Ne příliš často ale přece jsem se vracel do Česka přes hraniční kontroly. Nepamatuji si tam dlouhé fronty či tak. To je však něco hodně jiného, než když někdo dojíždí denně. Dobrá. I tak si myslím, že by řešení snad šlo navrhnout. A ono řešení by přece měly designovat a prezentovat strany, které opuštění Evropské unie navrhují.

K putativnímu rozhodnutí Merkelové z roku 2015 o otevření německých hranic pro "uprchlíky": vůbec tomu nerozumím, popravdě. Jak jsem to pochopil, Merkelová snad nějak rozhodla, že Německo bude ve velkém přijímat lidi, kterým se říkalo "uprchlíci", snad zejména ze Sýrie. (Ale ano, v Sýrii podle médií byla válka či násilné střety státní moci s jakýmisi ozbrojenci, o kterých některá média uvedla, že je financují U.S.A., nebo jsem to celé popletl.) Merkelová přece byla v exekutivní/výkonné větvi státní moci. Nechápu, jak tato větev může rozhodnout, že se budou porušovat zákony importem nelegálních imigrantů. Přece případnou změnu zákonů tak, aby tito imigranti již nebyli ilegální, by musela realizovat legislativní/zákonodárná větev státní moci. Dost možná se tam nějak využilo azylové právo. Ale přece o aplikaci práva nerozhoduje exekutiva (výkonná větev) nýbrž soudní větev, ona třetí větev státní moci. Navíc snad existuje nějaké pravidlo, že azylant musí žádat o azyl v první nejbližší bezpečné zemi či tak něco? To by možná ještě mohlo být Řecko (i když ani to ne), ale jistě ne Německo. Celé mi to nedává smysl. Nejsem právník. Dost možná jsem nepochopil, co vlastně Merkelová rozhodla a zda něco rozhodla. V politice se jeden nevyzná. Vysvětlení by snad bylo k nalezení i v souvislosti s přijímáním Ukrajinců coby uprchlíků do Česka od roku 2022. Exekutiva patrně má nějaké nástroje v tomto směru. Ale je to divné, či?

K tématu výše cituji anglicky jeden zdroj, institutmontaigne.org, o jehož spolehlivosti mnoho nevím, ale alespoň to není pouze z mé hlavy: "In September 2015, Angela Merkel decided to open German borders to the flow of refugees arriving in Europe. This “extraordinary decision” led to 1.1 million asylum seekers entering the country in 2015. Last September’s federal elections pinpointed the German chancellor’s political weakening. The far-right, anti-immigration AfD’s historic breakthrough, granting it seats in the Bundestag, has been a  challenge to Angela Merkel’s migration policy for  the last few years: on 8 October 2017, she agreed for the first time to cap at 200 000 the number of refugees entering German territory annually. [...]." Musím zjistit, co přesně znamená, že se údajně Merkelová rozhodla otevřít německé hranice proudu uprchlíků přicházejícím do Evropy, což údajně vedlo k vstupu 1 100 000 uchazečů o azyl do Německa v roce 2015. Tedy musím zjistit, co znamená, že někdo z exekutivy "otevřel" hranice.

A více k tématu. Dle bundesregierung.de, čili spolková vláda Německa: "The Dublin system stipulates that asylum-seekers must be registered in the state through which they first entered the EU." Česky: Dublinský systém nařizuje/stipuluje, že uchazeči o azyl musí být registrováni ve státě, skrze který prvně vstoupili do Evropské unie. Můj komentář: Dobrá. A proč tedy Německo přijímá lidi, kteří přece nevstoupili do Evrospké unie prvně v Německu?

K textu 20 důvodů, proč je dobré být v EU, europa.eu:

  • Text obsahuje některá absurdní tvrzení, kde k některým z nich se vyjádří následující body.
  • K "Protože v EU vládne mír (to je historicky hlavní důvod, proč EU vznikla).": že je za mír v Evropě odpovědná především EU naprosto zřejmé není. Vojensky evropské země zastřešuje NATO, nikoli EU. A v řadě evropských zemích jsou základny/posádky U.S.A., což může též přispívat k míru. Není vyloučeno, že za mír v Evropě mohou především U.S.A. jak skrze NATO, tak skrze ony základny. Nevylučuji, že i EU v míru hraje roli, ale vzít si celý kredit za mír mi přijde dost pochybné. Je dobré i připomenout, že mír vládl v Evropě i na území satelitů Sovětského svazu a že nebýt rozpadu Jugoslávie (kterému možná šlo předejít neuznáním oddělení Slovinska z důvodu jeho protiústavnosti ve smyslu proti ústavě Jugoslávie), možná by se válka Evropě vyhnula až do války na Ukrajině.
  • K "EU je zdroj našeho blahobytu": absurdní nepravda. Že EU přispívá k hospodářskému blahobytu je možné, ale že je jeho zdrojem je nepravda. Mezi zdroje ekonomického blahobytu patří i jaderná elektrárna Dukovany, dálnice D1 a panelová bytová zástavba, což vše vzniklo již před rokem 1989 za ČSSR. Jiné zdroje blahobytu v Česku jsou ty, které vznikly v letech 1989 až 2004, kdy Česko ještě nebylo v EU (cca 15 let). I semisocialistický až socialistický charakter vzdělávací soustavy a zdravotnictví má hodně do činění s ČSSR. Skutečnost je často nepřehledně barevná a její přesný popis si žádá nuanci a diferenciaci.
  • K "Protože v EU máme demokracii, chráníme lidská práva, žijeme svobodně a cítíme se bezpečně.": 1) Demokracii mělo Česko i před vstupem do EU. Navíc mechanismy EU samotné mají snížený demokratický charakter; např. snad Evropský parlament nemá legislativní iniciativu. 2) Takzvaná "lidská práva" jsou jak argumentuji jinde kodifikována závadně a to nejen v ČR ale i na úrovni EU. 3) EU nezvýšila stupeň svobody v ČR; spíše ho snížila.
  • Abych pouze nekritizoval: "Protože od roku 2017 neplatíme za roaming a po celé EU voláme, posíláme SMS a používáme data za stejnou cenu jako doma." To je plauzibilně pozitivní věc, bez výhrady (nebo mě výhrada nenapadá).
  • K "Protože naše úspory jsou díky EU pojištěny do výše 100 000 eur." Takové pojištění jsme si mohli zajistit sami.
  • K "Protože Evropa je náš domov!" Absurdní argument. Ano, Česko se nachází v kontinentu jménem Evropa, ale z toho neplyne, že na tomto kontinentu bude nejlépe, když vznikne mnohonárodní kvazisuperstát zastřešující jeho země.
  • A obecně: žádné z těchto tvrzení zde není rozebrané, ozdrojované apod.; k žádnému z nich není odkaz na jiné místo, kde by toto tvrzení bylo rozebrané. V lepším stavu je tento text v angličtině: 60 good reasons for the EU - Publications Office of the EU, 2017, europa.eu.

Viz též:

Výhrady k textu:

  • Text relativně podrobně či rozsáhleji rozebírá nevýhody Evropské unie, zato výhodám se věnuje velmi omezeně. To je velká slabina textu. Na svou obhajobu bych uvedl, že výhody jsou masírovány do vědomí reklamou, kterou si EU sama platí. Všude možně vidíme logo EU na věcech v Česku. Pořád však je to velká slabina: nadpis zní "Měla by Česká republika vystoupit z Evropské unie?", nikoli "Proč má Česko vystoupit z EU, se zanedbáním opozice k tomuto návrhu". Pro začátek masírka od EU: 20 důvodů, proč je dobré být v EU, europa.eu. Tato masírka je zčásti absurdní a k žádnému argumentu nejsou zmíněny možné protiargumenty. Stránka ani neodkazuje stránku jako "10 důvodů, proč je špatné být v EU". Je to nikoli neutrální; je to částečně fakticky nesmyslné; přijde mi to jako zaujatá propaganda. EU přece má dobré věci k nabídnutí, tak se nemusí snižovat k nesmyslným argumentům, jako že "Protože Evropa je náš domov!". A dále, ani jedno tvrzení ze stránky není nijak ozdrojované odkazem na stránku, kde je tvrzení substanciované, dokázané či rozebrané. Tak takovýto značně nedokonalý artefakt/dokument pořídila EU za peníze daňových poplatníků. Dobrá, alespoň níže odkazuji 60 důvodů v angličtině, kde tento dokument už vypradá rozpracovaněji.
  • Klíčová tvrzení lépe skrze odkazy ozdrojovat.
  • Přidat dobré externí odkazy.
    • Lépe najít nejlepší argumenty pro a proti brexitu, neboť některé z nich se jistě budou dotýkat i Česka.
  • Signifikance Lisabonské smlouvy nebyla indikována. Snad šlo o tom, že už nebude právo veta ale bude rozhodovat supermajorita či tak něco. Bývalý prezident Václav Klaus (neplést s jeho synem) ve vztahu k tomuto nezmíněn.
  • Snad se někde Václav Klaus ml. někde proti EU vymezoval, zejména proti tomu, že Česko musí přebírat jejich nařízení/regulace/direktivy jak na běžícím páse. Chtělo by to najít odkaz. Václav Klaus ml. snad vystudoval učitelství matematiky a něčeho dalšího a matematiku i učil. (Jetzt kommt die harte Nummer: Mathematik, pravil z legrace Harald Lösch). Mimochodem je sympatické, že někdo, kdo má takto viditelnou obličejovou zvláštnost, se takto uplatní a dává vzor těm, kdo by si mysleli, že díky svému omezení nemohou nic dokázat. Ohledně jeho kritiky přebírání z EU, rešerže a Gemini však ukazují, že se dopustil jistého podle mě hrubě nevkusného přirovnání.
  • Mělo by se zjistit, které politické strany v česku vystoupení vysloveně podporují. Částečně realitzováno.
  • Je politik Ševčík (za SPD?) pro vystoupení? Kde jsou jeho nejlepší argumenty? Má nějaké YT video?

Disclaimer o užití Gemini: veškeré formulace jsou moje a téměř všechny náměty jsou moje bez Gemini (ale jistě často nejsou z mé hlavy nýbrž jsem je někde četl, viděl ve videu aj., jenže si k tomu nevedu seznam a píšu to po paměti). Gemini užívám pro rychlé, byť nejisté, zjištění některých faktických informací a pro obohacení myšlenek; např. vzdušnou vzdálenost z Prahy do Bruselu měl oproti mapy.cz Gemini dobře.

Odkazy:

Licence: CC-BY-SA 4.0 International; poslední změna: 17. srpna 2026.

posted by Dan at 9:18 AM

0 Comments:

Post a Comment

<< Home